První dítě po čtyřicítce? Na jihu EU nic výjimečného

V Rumunsku je mezi prvorodičkami největší podíl náctiletých, naopak v Itálii není nikterak výjimečné poprvé rodit až po čtyřicátých narozeninách.

Nejčastěji se ženy v zemích EU stávají matkami mezi 20. a 30. narozeninami. V tomto intervalu se v roce 2015 nacházelo 47 % prvorodiček, 45 % pak jich bylo ve věku 30–39 let. Žen, které se staly matkami před svými 20. narozeninami, bylo 93 tis. a žen, které poprvé rodily až poté, co dosáhly 40 let, bylo 87 tis. V obou posledně zmíněných případech to bylo po 4 % z celkového počtu prvorodiček v EU v roce 2015.

Ve většině členských zemí EU se nejčastěji ženy stávají matkami ve věku 20 až 29 let. Avšak v šesti zemích (Španělsku, Řecku, Irsku, Itálii, Lucembursku a Portugalsku) převažují ženy, které poprvé porodily ve věku 30–39 let.

Nejvyšší podíl dětí narozených náctiletým matkám byl v roce 2015 zaznamenán v Rumunsku, kde každé osmé (12,3 %) prvorozené dítě mělo matku mladší 20 let. Následovalo Bulharsko (11,9 %) a Maďarsko (9,0 %). Nejmenší podíl náctiletých mezi prvorodičkami byl v Itálii (1,2 %), Nizozemsku a Slovensku (shodně 1,3 %).

Průměrný věk rodiček stále roste

V roce 2015 byla v zemích Evropské unie celková míra plodnosti 1,58 živě narozených na jednu ženu, tj. meziročně nedošlo k žádné změně. Na počátku tisíciletí by při nezměněné struktuře plodnosti připadalo na konci plodivého věku na každou ženu 1,46 dítěte. Kdyby byla struktura plodnosti taková jako v roce 2002, tak na každou tehdy 15letou ženu na konci jejího plodivého období, tedy o 35 let později až oslaví své 50. narozeniny, připadlo průměrné 1,62 dítěte. Průměrný věk žen při narození dítěte bez ohledu na pořadí mezi lety 2001 a 2015 dále rostl, v rámci EU se průměr zvýšil o 1,5 roku z 29,0 na 30,5 roku.

Žen, které poprvé rodily v roce 2015, bylo 40letých a starších nejvíce v Itálii (8,0 % z celkového počtu prvorodiček), Španělsku (7,4 %) a Řecku (5,5 %). Naopak prvorodičky z této věkové skupiny jsou relativně výjimečné v Lotyšsku a na Slovensku (1,5 %), Rumunsku (1,6 %) či na Maltě (1,7 %).

V České republice bylo nejvíce prvorodiček ve věku 25–29 let, více než třetina (36 %, 19 tis. narozených dětí), další třetinu tvořily děti narozené ve věku matky 30–34 let (32 %, resp. 17 tis.). Nezletilým prvorodičkám mladším 15 let se podle nejnovějších údajů narodilo třináct dětí, prvorodičkám nad 50 let v roce 2015 pak tři děti, ve věkové skupině 45–49letých se 32 žen stalo poprvé matkami.

Fenomén bezdětnosti v Německu

Stále více německých žen zůstává bezdětných. V roce 2016 byla bezdětná každá pátá žena ve věku 45–49 let. Naproti tomu u žen ve věkové kategorii

65–69 let to byla pouze každá sedmá žena. Podíl bezdětných žen je v Německu jeden z nejvyšších v Evropě. Jak ale naznačují předběžná čísla pro mladší ročníky, bezdětnost by se neměla v dalších letech dále zvyšovat. Rozdíly v míře bezdětnosti závisí mj. na úrovni vzdělání. Čím mají ženy vyšší vzdělání, tím častěji jsou bezdětné. Ve věku 45–54 let nemělo žádné dítě 16 % žen s nižším vzděláním. Naproti tomu mezi ženami, které pracují v akademické sféře, tedy často mají nejen vysokoškolské, ale i doktorské vzdělání, byla bezdětná téměř každá čtvrtá žena. Vysokoškolsky vzdělané ženy chtějí získaný potenciál využít v adekvátním zaměstnání. S ohledem na nutnost volby mezi prací a rodinou se pak častěji rozhodnou pro povolání a kariéru. Situace je ovlivňována také tím, že ženy s vysokoškolským titulem obtížněji hledají životního partnera pro založení rodiny.