Paci, paci, pacičky, máma tvoří hračičky 1.

Před čtyřmi lety se mi narodil Adam. Bylo mi tehdy 28 let a čas her byl dávno pryč. Trpěla jsem zkreslenou představou, že hrát si, zabavit se, je pro malé dítě ta nejjednodušší věc na světě. Vždyť je pro ně všechno tak nové, nepoznané. Určitě se bude chtít dozvědět, co se skrývá na dně krabice, jak to zní, když se bouchá dvěma cedítky o sebe, a jaké to je přendávat hračky z jedné bedny do druhé! Jaké bylo moje překvapení, když jsem zjistila, že se na mě Adam kouká těma svýma velikánskýma modrýma očima a čeká, co vymyslím, čím ho zabavím. A já tu stála často s hlavou jako vymetenou, bez nápadů. Na všelijaké krásné říkanky a hrátky jaksi neměl trpělivost (nemá ji kupodivu ani Amálka, nechápu). Dětská leporela jsme probrali, ochutnali (já teda ne) všechny hračky i nehračky v okolí a teď co? Před televizi jsem je nikdy nechtěla odkládat. Když se na něco dívají, dívají se se mnou a já vysvětlím, co se děje, pokud je to nutné.

Pro některé maminky je hraní s dítětem přirozené. Nechápou, jak by se to někomu mohlo zdát složité. Jsou děti, které se zabaví na dlouhatánské chvíle samy - to si nevymýšlím:-) Několik jich znám. Pak jsou děti jako ty moje, taky bystré, chytré, ale věčně čekající na podněty rodičů. Nevím, jak vychovat dítě, co si hraje část dne samo. Vím ovšem, že dětství by neměla být nuda, ale něco, na co budou vzpomínat s úsměvem. Vždyť děti by se měly smát, jen tak "blbnout", v dospělosti už na to jaksi není čas.

Nezbývá mi tedy nic jiného, než zábavu vymýšlet, a protože mi to moc nejde, beru si na pomoc internet, inspiruji se od kamarádek a z knížek, informace strávím a vybrané použiju. Pochopitelně s dětmi hodně čteme, povídáme si, chodíme na procházky, malujeme, modelujeme, zpíváme, trochu se vzděláváme, pečeme sušenky, ale občas je příliš deštivo, malování nebaví, došla mouka a pak vytahuji kartičky s nápady. Rozhodla jsem se, podělit se o ně s vámi. Třeba vám přijdou vhod a vůbec nejradši bych byla, kdybychom společně tuto sbírku nadále rozšiřovali.

Miminko:

• Schovávám plastové kontejnery od léků. Vymyju, vysuším a naplním - pro jemný zvuk třeba cukr krystal, pro hrubší rýže či fazole. Stačí naplnit třetinu krabičky. Pak napatlat lepidlo na šroubovanou část, aby se nedala otevřít a po zaschnutí máte chrastítko.
• Miminka se ráda dívají na něco, co se hýbe - třeba na sebe. Pokud máte nějaké bezpečné zrcadlo, můžete před ně dítě posadit. S hračkou to bude ještě zajímavější.
• Dítě v židličce zabavíte, dáte-li mu kostky ledu zamražené s několika kapkami potravinového barviva do sáčku se zipem (prodává Vileda) na tácek jeho židličky. Amálka si vystačí s rozpatlávání veškerého jídla po všem, na co dosáhne. Taky dobře posloužil pingpongový míček, když si ho v návalu nadšení strčila do výstřihu, váleli jsme se po zemi všichni.
• Pro větší miminko je skvělou hračkou staré rádio (nepřipojené a bez baterek pochopitelně), protože co je na světě lepšího než knoflíky, kolečka a hejblátka?
• Použijte prázdnou roli z kuchyňských utěrek, můžete jí třeba spouštět pinpongový míček, případně to může zkoušet dobrodruh sám.
• Papírový sáček může plnit kostkami a zase je vysypávat.
• Pro Adámka jsem z eurofolií vytvořila prakticky nezničitelné (ale on byl a je strašně opatrné dítě!) malé rodinné album. Když jsme jeli na dovolenou, měl s sebou stále fotky bratrance, sestřenice i prarodičů. Určitě by bylo možné nápad obměnit třeba starými pohlednicemi, na nichž jsou zvířata, vystřiženými fotkami aut z časopisů apod.
• Adámek jako miminko vůbec rád listoval albem a prohlížel si fotografie mimi=sebe. Zabavil ho i katalog výrobce kočárků, kterým se probíral, o katalogu hraček nemluvě.
• Četla jsem o dítěti, které se dlouze bavilo vytahováním a zastrkováním slámky do zavíčkovaného kelímku na nápoje od McDonalda. Nevím, u nás to nefungovalo. A u vás?
• Od té doby, co Amálka sedí, máme v obýváku i nafukovací kruh (tam vůbec chybí už akorát tak parník v životní velikosti), Amálka si do něj sedá, různě ho tahá a dává na krk. Adámek kruh zase používá na skákání, nebo do něj házíme kostky, kdo se trefí víckrát.
• Posaďte dítě do židličky u okna a nechejte ho pozorovat, jak vítr roztáčí větrník zapíchnutý v květináči. Získáte chvilku na šálek kávy nebo umytí nádobí.