S kým chodí Lukášek spát?

Co budete potřebovat:

Látka na tělo panáčka (např. stará noční košile): barevné bavlnky na oči, nos a pusu; vlna či provázek na vlasy; materiál na výplň (např. molitanová drť, vatelín, duté vlákno); jehla, nitě, nůžky.

Pracovní postup:

Velikost panáčka a tedy i střihu přizpůsobte svým představám a požadavkům. Panáček, který je členem naší domácnosti, je přibližně 50 cm vysoký, takže jej lze oblékat do kojeneckého oblečení pro nejmenší.

Jednotlivé díly těla vystřihněte z látky dvakrát. Použijete-li jemný, průsvitný materiál, doporučuji jej použít dvojitě, zvýší se tím životnost hračky.

Hlavu vytvoříte tak, že její dva díly sešijete lícem k sobě. V oblasti krku nechte několik centimetrů nesešitých, aby tak vznikl otvor pro výplň. Použít lze např. jednoduchý hladký steh vedený v dostatečné vzdálenosti od okraje (asi 1 cm). Pokud je použitý materiál třepivý, začistěte okraje smyčkovým stehem. Takto sešitý díl obraťte naruby, napěchujte výplní a otvor zapošijte. Stejný postup použijte při výrobě ostatních částí panáčka, jen dlouhé části rukou a nohou jsou navrženy tak, aby se jeden šev ušetřil. V tomto případě díl přeložíte v oblasti středem vedoucí vytečkované čáry a sešijete na jedné dlouhé a krátké straně. Kvůli plastičnosti končetin je použito záklopek. Takto sešitý díl opět obrátíte naruby, napěchujete výplní a zapošijete za pomoci druhé záklopky.

Všechny jednotlivé díly lze vytvarovat tak, aby bylo možné je v co nejpřirozenějších místech našít k sobě. Ruce a nohy bezešvou částí nahoru. Zde je dobré použít skrytý zapošívací steh, avšak dvojitou nití, aby spoje odolaly i silnějšímu tahu.

Prsty na nohou a rukou lze naznačit prošitím napěchovaného materiálu v místě naznačených přerušovaných čar. Obličej je možné dotvořit řetízkovým stehem barevnými bavlnkami, nebo barvami na textil. Knoflíky se neosvědčily, jsou příliš velkým lákadlem pro malé děti.

Vlasy jsou udělány z vlny, která je ve svazečcích našitá na hlavu panáčka. Fantazii se meze nekladou, takže výsledný vzhled záleží na samotném tvůrci.

Materiály doporučuji použít takové, které odolají nenechavým dětským prstíkům i praní v automatické pračce. Náš domácí panáček vznikl před dvěma lety, byl vytvořen bez pomoci šicího stroje, má za sebou již několikeré praní i nenechavost našeho syna a zdá se, že úspěšně odolává. Je nejen zajímavou dekorací bytu, ale je výukovou pomůckou – i on může chodit na nočník, i on se obléká, jí, pije a i o něj je možné se starat a hlavně si s ním lze hrát, což děti uvítají.