Aneb jak jsme bojovali a zvítězili nad větříky.
Je to právě 1 měsíc, co se nám narodil doslova „vymodlený“ chlapeček. Bohužel jako většina miminek začal mít problémy s bolením bříška. Došlo to tak daleko, že po 2-3 hodinách pláče byl napjatý v křeči jako struna, hlavičku v záklonu takřka v pravém úhlu k páteři a křičel až se zalykal. V tu chvíli jsem se vážně začala obávat o jeho zdraví. Nehledě také na to, že bezmocně přihlížet jeho marnému boji s bolestí bylo nad moje síly a i mně tekly slzy po tvářích.
Pídila jsem se po různých informacích i babských radách, jak tomu bezbrannému drobečkovi pomoci a ulevit. Postupně jsem vyzkoušela snad všechny rady, které se ke mně různými cestami dostaly. Vzhledem k tomu, že jednotlivé rady a návody jsou roztroušeny na různých místech, rozhodla jsem se je sepsat do jednoho dokumentu, a podělit se o ně i s ostatními rodiči, kteří se s problémem větříků potýkají. Něco z toho je všeobecně známo, tak doufám, že zasloužilé matky odpustí, že to zde opakuji, je to jen kvůli úplnosti.
Hned po příjezdu z porodnice jsem preventivně zahájila pitnou kůru „protinadýmacích“ čajů. Tzn. že jsem si 3x denně uvařila některý z nich (fenyklový, mátový nebo směsi pro kojící matky). Přiznám se, že bylinkové čaje příliš ráda nemám, ale co by člověk neudělal pro své miminko. V našem případě neměly téměř žádný účinek. Teprve později jsem někde četla, že nemají příliš velký účinek, spíš je to dobré pro psychiku maminky, že se jako snaží pomoci. Přesto je piji dále – mně to nijak neublíží, takže proč dělat nějaké pokusy, že?
Také jsem z jídelníčku vyřadila všechno, o čem jsem věděla, že nadýmá, především luštěniny a zelí. Údajně nadýmá všechno ovoce a zelenina, některé více a některé méně a zřejmě je to i individuální. Postupně jsem také hodně omezila cibuli (pokud to lze, vynechávám úplně, když nelze jinak, používám při přípravě jídel jen velmi malé množství).
A samozřejmě vynechat čerstvý chléb. Zpočátku to také ničemu nepomohlo. Teprve po nějaké době mě napadlo úplně změnit značku chleba. Dříve jsme kupovali takový ten „domácí“, co je pěkně nadýchaný a vydrží měkký celý týden a potom místo aby ztvrdnul, tak spíš zplesniví. Začali jsme kupovat obyčejný, co je na druhý den takřka nepoživatelný a třetí by se s ním daly zatloukat hřebíky.
A v neposlední řadě jsem začala více používat kmín. Mnoho lidí kolem mě se nad tím podivovalo, že kmín přeci také nadýmá, ale moje máma mi ho doporučovala a navíc je obsažen i v těch čajích pro kojící matky, takže si myslím, že by měl spíše ulevovat. Skoro všechny svoje porce jsem si začala ochucovat špetkou mletého kmínu.
Teprve, když jsem změnila chléb a začala používat kmín, zaznamenala jsem u svého chlapečka úlevu. Bohužel jsem obojí začala v jeden den, takže skutečně netuším, co z toho pomohlo více.
Cvičení s nožičkami je všeobecně známá věc. Spočívá v jemném ohnutí nožiček v kolenou, přitisknutí na bříško a opětovném povolení. Pravděpodobně Vám to poradili i v porodnici. Někdy větříky ujdou, někdy ne. Praktikuji chviličku při každém přebalování (v oblečení si náš chlapeček při cvičení nikdy neprcnul) v kombinaci s jemnou masáží bříška třemi prsty. A to i v případě, že chlapeček je spokojený a zrovna nepláče. Opravdu nezkušené bych jen upozornila, že někdy může vyjít i stolička, v některých případech doslova vystříkne a to poměrně dost daleko.
Taky jedna z babských rad, ale řekla bych, že docela funguje. Já osobně používám plínu zahřátou žehličkou. Kombinuji při bolestech se cvičením a masáží bříška.
Ještě je prý možné položit miminko na bříško na termofor, ale to jsem nezkoušela, protože JÁ osobně nejsem schopná odhadnout, zda je termofor akorát a bojím se, že bych ho udělala příliš horký.
Ani tyto masti údajně nejsou žádný zázrak, alespoň co jsem četla názory lékařů. Prý je to zase jen berlička pro rodiče, že miminku dali něco, co mu pomůže. Spíš prý pomůže ta jemná masáž při jejich aplikování. Vyzkoušela jsem „Pupík“ a v našem případě skutečně neměl žádné účinky. Náš lékárník nám potom doporučil fenyklový gel zn. „Flatulin“ – ten se nám osvědčil. Silně peprmintově voní a řekla bych, že po nějaké chvíli také na bříšku hřeje, čemuž já osobně přisuzuji jeho příznivé účinky. Aplikuji rovněž při každém přebalení.
Nejsem si jistá, ale já osobně bych jej nepoužila, dokud by nebyl zcela zahojený pupík.
Také jich je zřejmě více druhů. Nám doktorka předepsala „Sab Simplex“. Ale i o nich se různí lékaři na internetu vyjadřovali jako o placebu, které není k ničemu. I v našem případě nepomohly a navíc miminku (tomu našemu) nechutnají – pokud mu je dám, začne se šklebit a plakat.
Dříve se miminku dávalo i několik lžiček vlažného fenyklového čaje. Dnes to však lékaři příliš nedoporučují. Proč? To netuším.
Poradil nám ji náš lékárník. Bohužel jakým způsobem se používá (teď nemyslím, kam se zavádí) nevěděl. Koupili jsme balíček 5 ks a hledali informace na internetu – bezvýsledně. Takže jsme trošku experimentovali.
Co to vlastně je? Je to krátká tenká gumová hadička. Jejím zavedením do zadečku se uvolní svěrač a nahromaděné plyny vyjdou ven, obvykle i se stoličkou. Po každém použití je třeba rourku pečlivě propláchnout a já ji pro jistotu i 5 min. vyvařuji.
Stejně jako je třeba před zavedením namazat teploměr, tak i tuto rourku. Krém nepoužívám, protože si myslím, že by ji ucpal a tím by vlastně zabránil úniku větříků. Namáčím ji tedy do dětského olejíčku. Zavedení je bez problémů – asi jako u teploměru. Nezavádím příliš hluboko, cca 2-3 cm což v pohodě stačí.
Největší problém byl v tom, jak často zavádět. Vzhledem k nedostatku informací se obávám, abych nějak nenarušila miminku tělesný vývoj – prostě aby si nezvyklo na vyprazdňování se s pomocí rourky a nemělo později problémy se vyprázdnit samo. Rozhodla jsem se, že ji nepoužiji více než 4x za den, což je zhruba po každém druhém kojení. Zároveň jsem si předsevzala, že ji nepoužiji, dokud neselžou všechny ostatní možnosti, jak miminku ulevit, nebo je uklidnit. Skutečně zpočátku (asi jen 2 dny) jsem ji použila čtyřikrát denně, ale jak jsem postupně zkoušela nové rady a především po změně mého jídelníčku se její použití značně omezilo. V současné době ji používám skutečně jen zřídka (max. 2-3x za týden) a spíše jen v noci.
Ale stejně bych ráda slyšela názor odborníků na její používání. Takže pokud sem zavítá nějaký dětský lékař, nebo alespoň sestra, uvítala bych příspěvek v diskusi pod článkem.
Na závěr můžu říct, že experimentování s různými zaručenými radami, jak vyzrát na větříky, mi zabralo asi týden a výsledkem je dnes poměrně spokojené miminko, které sice občas bříško bolí, ale po chvíli se mu uleví a potom většinu dne i noci v klidu prospí.
Poslední fotky z emailového průvodce rodičovstvím.
Emailový průvodce rodičovstvím je zdarma pro všechny rodiče od početí do 6 let věku.
Těhotenství |
Dítě |
(C) 1999-2018 Rodina Online, všechna práva vyhrazena.
Publikační systém WebToDate.