Přátelství mezi podřízeným a nadřízeným stojí na tenkém ledě

V práci trávíme většinu času a tak není nic neobvyklého, když mezi svými kolegy najdeme i dobré přátele. Přátelství na pracovišti je však vždy chůzí po tenkém ledě a ten se stává ještě tenčím, pokud si kamaráda najdeme v osobě podřízeného. Nadřízený pracovník by měl být k ostatním přátelský, ale nikdy nebude jejich opravdovým kamarádem. V opačném případě hrozí, že dojde k prolomení profesionální autority, nadřízený ztratí respekt a jeho podřízení se k němu podle toho budou také chovat. Své by o tom mohla vyprávět paní Zuzana, manažerka výrobní společnosti: ,,Ve svém předchozím zaměstnání jsem si velice oblíbila svoji asistentku Alenu. Protože slečna byla blízká mému věku, viděla jsem v ní spíše vrstevnici a kamarádku než svoji podřízenou, proto jsem ji velice brzy přirozeně nabídla tykání. Chodily jsme spolu často na obědy a záhy jsme se začaly scházet i mimo pracoviště. Moje asistentka časem začala využívat našeho přátelského vztahu a domnívala se, že může běžně do práce chodit později, protože já přeci vím, že předcházející večer byla se svým idolem... Zpočátku jsem to shovívavě přecházela, když jsem si však s ní chtěla vážně promluvit o její pracovní morálce, nechápavě na mě koukala, jak se k ní mohu takto bezcitně chovat.“

Tykat, nebo vykat?

V Česku je ve firmách rozšířen spíše přátelský až rodinný přístup spojený s tykáním. Má hned několik výhod. Zaměstnanci se cítí lépe, přirozeně si vytvoří k pracovišti blízký vztah a je pro ně obtížnější kývnout na jinou, třeba i lépe placenou, pracovní nabídku. Přátelská atmosféra navíc podporuje kreativní myšlení. Má však i své nevýhody.

Tykání stírá rozdíly mezi manažerem a podřízeným. A tak se může stát, že po firemním večírku dorazí asistentka do práce s velkým zpožděním a místo omluvy zamumlá: ,,Mám děsnou kocovinu.“ Manažery, kteří jsou sice skvělými odborníky, ale mají určitý problém s přijetím vůdcovské role, tykání snadněji svede ke ztrátě odstupu. To může komplikovat situaci ve chvíli, kdy musí podřízenému vytknout nedostatky či dát výpověď.

Naopak oficiální přístup, kdy si lidé vykají a hovoří spolu většinou jen o pracovních tématech, vytváří přehnaně chladné prostředí. Zaměstnanci jsou zpravidla ve větším stresu z možných chyb a míra fluktuace je na takovémto pracovišti častější. Na druhé straně se nestane, že se podřízený vrátí z oběda o hodinu později, protože se zapovídal s kolegy.

Vykaní nebo naopak tykání bývá často v českých firmách nastaveno firemní kulturou.

Pokud ve vaší firmě není forma oslovení standardně dána, pečlivě si rozmyslete, komu své tykání nabídnete. Podle etikety váš podřízený nemůže odmítnout, a to i kdyby chtěl, a vy zase svoji nabídku už nikdy nesmíte vzít zpátky. Vzhledem k tomu, že vykání i tykání má svá negativa, lze využít pravidlo zlaté střední cesty, která kombinuje přístup profesionální i přátelský. Osobní atmosféru manažer navodí, když se s kolegy a podřízenými oslovuje křestním jménem, ale zároveň přitom zůstane u vykání, jež zachovává profesionální odstup.

Mluviti stříbro, mlčeti zlato…

Jsou informace, které by se podřízení nikdy neměli dozvědět. Někteří manažeři se však nechají uchlácholit slabou chvilkou a probírají s nimi svoje finanční, osobní, rodinné a jiné soukromé záležitosti. Jste si opravdu jisti, že musí vědět, že si chcete vzít úvěr na nový dům? Nebo že váš syn propadá z matematiky? A dokonce bude znát podrobnosti z vašeho soukromého soužití s partnerem? Nikdy nelze vyloučit riziko, že podřízený informace zneužije.

Šťastným tématem na rozhovor není ani kritika druhého podřízeného před ostatními kolegy. Pokud udělá vážnou chybu, je nutné si s ním osobně promluvit v soukromí. Pokud chyba není taková, aby se stala předmětem osobního pohovoru, pak si můžete postěžovat nanejvýš u rodinného krbu. Systém funguje i v opačné rovině. Můžete projevit lítost, že asistentce onemocněl domácí mazlíček, ale nenechte se zatáhnout do jejího soukromého života.

Šéfem se člověk nerodí

Nastoupit do řídící pozice v novém zaměstnání je jednodušší. V náročnější situaci jsou stávající zaměstnanci, kteří byli na manažerský post ve své firmě povýšeni. Kolegové, s nimiž ještě nedávno mohli nezávazně hovořit, se najednou stávají podřízenými.

Pokud jste si ve firmě našli mezi kolegy přátele, nemůžete se ze dne na den chovat, jako byste se předtím neznali. Důležité je stanovit si od počátku pevná pravidla. Obě strany se musí naučit oddělit soukromý a profesionální život. Sjednat si respekt u podřízených může být sociálně i osobnostně velmi náročné. Pokud je podřízený skutečný kamarád, pochopí, že ho nemůžete informovat o interních záležitostech vedení.

Zároveň si však dávejte pozor na jiná úskalí, jimž se takto jmenovaní manažeři mnohdy nevyhnou. Z obav před možným překročením nově vytyčené hranice si vytvářejí příliš velký odstup od ostatních, zapomínají s podřízenými každý den prohodit několik vlídných slov. Přestože vám dříve byli (a dosud stále jsou) někteří pracovníci sympatičtější než jiní, jako vedoucí musíte rozdělovat pozornost mezi své zaměstnance rovným dílem. Soukromé vztahy musí také jednoznačně stranou při úkolování a hodnocení - v této oblasti jsou zaměstnanci maximálně citliví a nerovné zacházení v nich vzbudí pocit nespravedlnosti, který se odrazí na snížení vaší autority i na jejich pracovním úsilí.

Přátelské prostředí na pracovišti je rozhodně vítané, nicméně z hlediska ukotvení v sociálních vztazích lze doporučit, aby si každý našel přátele i mimo hranice svého pracoviště. Nikdy nevíte, kdy se pracovní role vaše či kolegy-kamaráda obrátí.

Autorka působí jako personální manažerka v mezinárodní cestovní agentuře. Dokončuje studia žurnalistiky a politologie na MU v Brně, má osvědčení o odborné způsobilosti k sociálně-právní ochraně dětí.