Ulovil jsem ji! Keš keš!

" … Šipka se zbláznila, třepe se ze strany na stranu, otáčí dokola, kdykoli se pohnu. Hanička mi visí na rtech. Celá vibruje, jako kdyby ji ta šipka nakazila. Proč děti předpokládají, že dospělí budou hned všechno vědět? Tak, Haničko, pečlivě se rozhlédněme - není tu nikde něco, co tu je jen jednou? Velký balvan, otvor ve stromě, opuštěné hnízdo…? Přece jsme se sem netrmáceli celou cestu nadarmo. Po chvíli marného rozhlížení to už Hanička nevydrží a začíná hrabat v listí, na úplně nesmyslných místech. Ale chápu ji. Nečinné váhání je k nevydržení. Kde to tady může být? Přece nepolezu na každý strom v tomhle lese a nerozorám 10 metrů čtverečních hlíny. Ale počkat! Ona to našla! No jistě, vždyť ze všech kamenů jen tenhle měl jinou barvu. Oni ho sem kvůli tomu snad donesli. S rozzářeným pohledem Hanička z hlíny vyjímá… kešku!"

V podobném duchu se nesou tisíce vyprávění o napínavých lovech pokladů. Velmi často právě s dětmi, které takové podniky milují. Víte, o čem je tu řeč? Slyšeli jste už slovo "keška"? Věnuje se někdo z vašich známých geocachingu? Bylo by dost s podivem, kdyby ne. Český národ je lidem turistickým. Asi díky dlouhé tradici všech těch skautů a trampů, a vlastně trochu i sokolů. A tak není divu, že ve hře jménem geocaching, probíhající po celém světě, jsme my Češi, Moravané a Slezané jedni z nejaktivnějších. Když už rádi chodíme do lesů a kopců, proč si to navíc nezpestřit něčím, co nám dává pocit, že jsme součástí příběhů z foglarovek či ransomovek? Této vášni lovce pokladů podlehla spousta lidí nejrůznějšího věku, ale velmi vděčnou skupinou jsou právě rodiny s dětmi. Je jen málo tak dobrých způsobů, jak při výletě neslyšet "Mě bolí nožičky", ale "Mami, přidej".

Co přesně geocaching je?

Umisťování a hledání pokladů. Už jste někdy pro své děti někde něco schovali, aby to musely hledat? A těšilo vás, jak jsou z toho úplně celé pryč? Kdybyste měli schovat nějaké překvapení na trase výletu, museli byste ho podniknout nejdřív den předem sami. A v tom je kouzlo geocachingu. Tisíce lidí, kteří se navzájem vůbec neznají, umisťují po světě poklady a dávají si o nich vědět uvedením informace na web. Stačí se na něj podívat, nějakou takovou kešku si zvolit, opsat si její souřadnice, vzít GPS přístroj a vydat se ji hledat. Jsme-li úspěšní, zapíšeme se do ní jako nálezce a zase ji uschováme zpátky pro další lovce.

Druhé kouzlo této zábavy spočívá v poznávání neobvyklých míst. Geocache mají být umisťovány především na místa, která jsou něčím zajímavá, a přitom k nim třeba žádný průvodce nevede. Takže stanete-li se cacherem (v české hantýrce "kačerem"), poznáte lecjaké pozoruhodnosti, o nichž byste se jinak nedozvěděli. To je hlavním smyslem hry - procvičit si důvtip při hledání a zároveň navštívit zajímavá místa.

Zaznělo-li slovo poklad, není to proto, že by v keškách byly nějaké cennosti. Jde o voděodolnou schránku, kde je vždy sešitek (logbook), kam se coby úspěšní nálezci přiloženou tužkou zapíšeme. Ve schránce často bývají drobné dárečky, které si můžeme vzít, pokud je nahradíme vlastními, jež jsme za tím účelem přinesli. Ty by měly mít stejnou nebo vyšší hodnotu než ty, které si bereme. To aby skutečně pobavily a potěšily i příští nálezce. Děti takové výměny milují.

Zvláštností jsou speciální poklady, které si nechat nesmíme, ale užijeme si s nimi další zábavu. Mají totiž putovat ze schránky do schránky. Jsou to drobné předměty (travelbug) opatřené štítkem s identifikačním číslem nebo geomince (geocoin). Často mají připojené instrukce, jak s nimi naložit; mnohdy ambiciózní, mnohdy legrační. Některá má třeba postupně docestovat do Austrálie, jiná má putovat jen po schránkách, které jsou blízko tekoucí vody. Takový putovní předmět byste ale neměli mít u sebe déle než čtrnáct dní. Takže pokud se na další lov chcete vydat až za delší dobu, raději nechte "poutníka" čekat ve schránce. Však on brzy přijde jiný kačer, který ho rád přemístí.

A pozor! Přísně tajné! Zásadní podmínkou je neupozornit na schránku nezúčastněné lidi - čili "mudly". Schránku je třeba dobře zamaskovat a při jejím vyjmutí i vrácení se chovat tak, aby si toho nikdo jiný nevšiml. I to je nutné opatření pro to, aby schránka přinesla radost ještě dalším kačerům. A navíc to může být někdy dobrodružnější úkol než schránku najít. Ne každá je totiž někde v hloubi lesa. Kešky jsou ve skutečnosti všude, i ve skrýších v centrech rušných měst. A neprozradit takový poklad mudlům je pak věru nadlidský úkol, vyžadující zastírací a krycí souhru celé rodiny. Bývají to dost legrační manévry, které vyvolají až dojemné spiklenectví vaší rodiny vůči ostatnímu světu.

Nejen volba místa patří mezi specialitky některých keší. Za ta léta, co geocache existují, se rozvinuly i varianty jejich podob. Časté jsou cesty, které vás za keší dovedou až přes několik míst (stage), kde jsou jen instrukce, kam dál. Takové multicache jsou velmi oblíbené. Náročnější bývají "mysterky" (mystery cache či puzzle cache). V jejich případě míří souřadnice jen někam do blízkosti kešky a přesné místo musíte vypátrat vyřešením hádanky. Tu si samozřejmě přečtete už doma na webu, ale teprve na místě by měla začít dávat smysl. Jiná místa jsou zase bez skutečné schránky - takzvané virtuální kešky ulovíte, když na místě zjistíte informaci, kterou uvedl zakladatel kešky (nápis na pomníčku, počet křížků na rozcestí a podobně). Někdy jde přímo jen o poznávání a zdokumentování daného místa naší planety (Earthcache). Variant keší je ještě více a budou možná i přibývat. Vždy jde především o to, jak ji zakladatel (takzvaný owner - majitel) zamýšlel, a co tedy on jakožto ulovení keše uzná. Pak se můžete "zalogovat", tedy zapsat si na svůj profil na webu, že jste danou kešku zvládli. Prostě jakmile se na tuhle zábavu dáte, jen tak vás neomrzí. Vždy můžete dětem nabídnout něco náročnějšího, zvláštnějšího, nečekaného.

Některé cache jsou dokonce pojaty jako jednorázové akce. Zatímco jindy se snažíte být nepozorovaní, v tomto případě se vám to těžko podaří, protože se naopak na domluvených souřadnicích v určený čas setká co nejvíce kačerů. Jsou to vítané příležitosti vyměnit si zkušenosti a zážitky ze svých lovů a třeba si i dát tipy na keše, které byly zajímavé. Nesmí se samozřejmě prozradit, jak kešku najít. To by kazilo hru.

Speciálním typem akcí je Cache In Trash Out Event čili zkráceně CITO. Jde také o setkání, ale s jasným cílem nějaké pěkné místo s ostatními kačery uklidit od všeho, co tam odhodili vandalové. Na takovou akci si tedy nezapomeňte vzít pytle a rukavice.

Co by vás mělo uklidnit - zakladatel kešky není jen ten, kdo úkol vymyslel, ale i ten, kdo vám v největší nouzi může poskytnout nápovědu. A to se zejména v případě, že lovíte s dětmi, může hodit. Ješitný dospělý kačer o pomoc nezavolá. Ale vám určitě stojí za to ušetřit děti zklamání prostě tím, že si doma neopomenete zapsat kontakt na zakladatele kešky. Když bude muset napovědět hodně, možná vám neschválí si nález "zalogovat", ale zvláště menším dětem jde přece hlavně o to, vylovit ze skrýše vytouženou schránku, no ne?

Jak se proměnit v kačery

Abyste mohli s dětmi strávit následující léta poznáváním nových míst a lovením kešek, vyhraďte si nejdříve (i s rezervou) tak hodinu času na to, abyste se v klidu zaregistrovali na www.geocaching.com, zorientovali se v seznamech kešek a jejich třídění podle vámi zadané oblasti a dalších preferencí a abyste se naučili poznat potřebné informace o konkrétní kešce - souřadnice, ale také další údaje od zakladatele kešky a raději i kontakt na něj.

Pokud neumíte anglicky, stejně to zvládnete snadno. Těch pár úkonů, které je na mezinárodním webu potřeba udělat, totiž podrobně krok po kroku, okénko po okénku popisuje česká kačeří příručka na adrese wiki.geocaching.cz.

Vyberte si svoji první kešku k hledání. Pro úvodní výpravu se doporučuje zvolit takovou, kde u položek Difficulty (obtížnost) a Terrain (krajina) je jen jedna či jedna a půl hvězdičky. To aby nebyla keška ďábelsky složitě schovaná ani umístěná v krajině, kterou nezvládnete projít bez horolezeckého lana a mačety. Při výběru se vám ale bude hodit i to, že má každá keška svůj identifikační kód. Čeští kačeři totiž kešky i hodnotí, a to podle toho, jaký dojem na ně udělaly, jak zajímavé bylo místo, na které je hledání zavedlo. Hodnocení (řazené právě podle kódu) najdete na serveru se stejným názvem, jen s českou doménou cz - tedy www.geocaching.cz.

Poslední, co potřebujete udělat, je najít si na některé webové mapě místo, kam GPS souřadnice ukazují. To abyste věděli, kde tak asi bude nejvhodnější blízká zastávka vlaku nebo, nejde-li to jinak, parkoviště pro auto. Pak už stačí s dětmi vybrat drobnosti, které jsou ochotny pro někoho neznámého nechat v kešce jako překvapení, a můžete vyrazit. Hodně štěstí!

Co jako kačer potřebujete?

Přístup k internetu

Před cestou je prostě třeba si na webu www.geocaching.com najít kešku, která je v oblasti, do níž by se vám líbilo si vyrazit. Abyste získali souřadnice kešky, stačí se zdarma zaregistrovat.

GPS

Bez GPS zařízení se neobejdete. Leckdo už má dnes GPS jako součást svého chytřejšího telefonu. Ale stále převažují klasické samostatné přístroje. GPS vám poslouží i při běžné túře, abyste nezabloudili. Přístroj díky kombinaci signálu z několika družic vypočítá velmi přesně polohu, kde se nacházíte. Dnes už v řádu metrů. A navíc umí zobrazit i mapu a říct vám, kterým směrem leží místo, kam se chcete dostat. (Většinou je to směr přes nejhustší trní nebo přes rybník, takže přímo podle šipky chodí jen kačeři drsňáci. My ostatní se koukneme na displej jen občas a jinak se kocháme krajinou a koukáme, kam šlapeme.)

Nedoporučují se GPS navigace pro automobily. Většinou se vás stále snaží navést na nejbližší silnici, což opravdu není moc praktické ani romantické.

Mapu

Přestože turistické navigace, vyjma těch úplně nejlevnějších, umějí zobrazit mapu, vyplatí se mít s sebou i tu klasickou papírovou. Když se vám vybijí baterie, rádi se podle ní vrátíte domů. Nehledě na to, že ve více lidech se vždy hodí, když nemusíte stále předávat navigaci z ruky do ruky, aby se každý podíval. A každopádně se nad papírovou mapou můžete daleko snáz společně pobavit, kudy obejít překážku, než nad malým lesknoucím se displejem.

Poklady

Vezměte s sebou na výměnu drobnosti, které dáte do schránky namísto těch nalezených. Nebo je tam můžete dát, i kdyby schránka původně žádné poklady neměla. Uděláte tím dalším nálezcům radost. Ideální jsou drobné hračky (plyšové přívěsky, autíčka, dětské šperky…). Do kešek se nesmí dávat laskominy ani jiné potraviny, aby neznehodnotily ostatní obsah schránky. A taky aby nepřivábily zvěř, která by schránku poničila či odnesla. Snad není třeba dodávat, že se nehodí předměty, které nepatří do rukou dětem.

Kde získat informace

• www.geocaching.cz
• wiki.geocaching.cz
• www.poklady.com
• www.geocaching.com

Článek je z květnového čísla časopisu MÁMA a já. Obsah čísla najdete zde.

Objednejte si v průběhu května 2010 předplatné časopisu MÁMA a já na jeden rok a získejte automaticky dáreček - polárního medvídka nebo tučňáka na hraní do vany od Fisher-Price.