Zimní výlet do teplých krajů

Ta představa má jen jednu chybu: Po nějakých čtrnácti dnech se budete muset z ráje vrátit zpět do vymrzlého Česka. Co to s vámi a s vašimi dětmi asi udělá?

Zimní dovolená u moře se od té letní liší v jednom důležitém ohledu, a tím je vzdálenost. Abychom se v lednu nebo únoru dostali někam, kde se dá skutečně koupat, musíme urazit mnohem větší vzdálenost než v létě. Na starou dobrou Evropu můžeme rovnou zapomenout - Malta a Mallorca hlásí průměrné teploty 15 až 20 stupňů (a moře 15), na Kanárech sice vládne věčné jaro, ne ovšem léto (22-23°C, moře 18 až 19). Dokonce ani na severní Afriku není příliš spolehnutí, v Maroku a Tunisku se teploty jen tak tak vyšplhají ke třiadvacítce. A moře je studené.

Nic naplat, musíme dál. Egypt, Izrael, Spojené arabské emiráty, případně Thajsko, Dominikánská republika či Kuba. To už ovšem znamená, že naše děti budou muset strávit v letadle od pěti hodin výš. To je pro dvouleté či tříleté batole (a hlavně jeho rodiče) náročný úkol. Delší pobyt v uzavřeném prostoru letadla s recyklovaným vzduchem navíc nahrává přenosu infekčních chorob.

Jednu toaletu navštíví během běžného letu desítky lidí.

Odpočinek nebo stres?

Možnost dostat se během několika hodin do zcela odlišného klimatického pásma je v historii našeho druhu naprostou novinkou. Na něco takového nejsme tak říkajíc stavění a možná si ani neuvědomujeme, jak velkou zátěž to představuje pro náš imunitní systém i nervovou soustavu. Mnozí z nás to ale poznají, když se z vysněného výletu do světa palem a zlatého písku paradoxně vracejí s bolením v krku nebo jinou virózou.

„Vloni jsme se v únoru vypravili do Thajska,“ vypráví Ilona, maminka čtyřletého syna. „Bylo tam krásně, ale přechod ze zimy do vedra a hlavně pak návrat do pětistupňového mrazu byl i pro dospělého nepříjemný. Hned po návratu jsme všichni tři onemocněli.“ „Změny počasí, hlavně prudké a nezvyklé, jsou vlastně druhem stresu,“ říká internista a endokrinolog Jan Sitar. „Při stresu se podráždí hypotalamus a tím se spustí rychlejší neurovegetativní a pomalejší hormonální procesy.

Dochází ke změnám složení krevních bílkovin, ke zvýšení hladin adrenalinu a jiných hormonů a rovněž ke zvýšené frekvenci srdečních stahů. Stoupá tlak a potřeba energie.“

Dalším důsledkem klimatického šoku je podle lékaře změna srážlivosti krve. Dochází ke shlukování krevních částic, krev „houstne“ a zhoršuje se průchodnost cév.

Medicína zná termín „holiday heart syndrom“ - označuje se tím vyšší pravděpodobnost srdeční arytmie v extrémní situaci, kterou odlet na exotickou dovolenou bezpochyby je.

„Náhlý pokles teploty, velký mráz či vedra nad třicet stupňů mají velmi škodlivý vliv na lidské zdraví a proto by si právě starší lidé, především kardiaci či lidé s cévními chorobami, měli rychlý přelet na dovolenou z chladna do tropů opravdu pořádně rozmýšlet,“ varuje doktor Sitar. „Zdraví, trénovaní, aktivní lidé jsou samozřejmě vystaveni menšímu riziku.“ Hned ale dodává, že citlivost na vnější vlivy se zvyšuje už po čtyřicátém roce života.

Miminko Egypt neocení

Přes uvedená rizika je zřejmé, že touha po teple a sluníčku je silnější než obtíže spojené s cestou. Zástupci velkých cestovních kanceláří potvrzují, že prodej zimních zájezdů do teplých krajin neustále roste, krize nekrize. Pro dospělého nebo starší dítě skutečně může být takový zážitek přínosem, jsou-li v dobré fyzické i psychické formě a dokážou se vyrovnat se šokem z návratu.

Rodiče by ale měli vždy dobře zvážit, jak velké dítě s sebou vzít. Čím je totiž dítě menší, tím hůře snáší jakékoli změny a vybočení ze zavedeného denního i stravovacího režimu. Batole mladší než dva roky kouzlo cizích zemí jen těžko ocení. Moře si ještě příliš neužije, pravděpodobné jsou poruchy spánkového rytmu a zažívací potíže. Vysněná dovolená se tak může změnit na trochu drahou „ošetřovačku“ a neustálé dohadování, kdo bude hlídat. Nakonec tak může být lepší nechat dítě u babičky (jen zdánlivě jde o „sobecké“ řešení), případně zimní dovolenou tohoto typu zatím oželet.

Rozhodli jste se přece jen odcestovat? Tohle mějte na paměti:

PŘED VÝLETEM DO EXOTICKÉ ZEMĚ (především do jihovýchodní Asie nebo Afriky) se v očkovacím centru včas informujte na případná rizika nákazy a nutná či doporučená očkování. Některá očkování je třeba provést i několik týdnů před cestou! Nezapomeňte, že v rozvojových zemích mohou být vážným zdravotním problémem i onemocnění, se kterými se u nás už vůbec nesetkáváme.

VYBAVTE SE KVALITNÍMI OCHRANNÝMI PROSTŘEDKY proti slunci, v zimních měsících je naše pokožka obzvláště zranitelná.

V poslední době se stává hitem speciální ochranné oblečení pro děti. „Inspirujme se v zemích, kde tento problém řeší po většinu roku - v Austrálii a Jižní Africe,“ uvádí dermatoložka Tereza Gabryšová. „Tam děti po plážích a u bazénů běhají ve speciálních rychleschnoucích oblečcích s vysokým ochranným faktorem. Jsou to v podstatě tenké plavky zakrývající ramena a stehna, někdy celé končetiny. Oblečení nemusí být jen přiléhající, pro větší děti to mohou být sukně, široké kalhoty apod. Jejich důležitou vlastností je snížená propustnost pro UV záření, která je naopak velmi vysoká u mokré bavlněné látky.“ Ochranné oblečení koupíte např. na www.veseleplavani.cz nebo www. malyplavec.cz.

PSYCHOLOGOVÉ I LÉKAŘI UŽ DLOUHO UPOZORŇUJÍ, že dovolená kratší než dva týdny spíše uškodí než pomůže. U zimních cest k moři to platí dvojnásob, aklimatizace je pochopitelně mnohem delší. Čím menší dítě, tím delší dobu k fyzické i psychické adaptaci potřebuje!

CHYSTÁTE-LI SE CESTOVAT S PŘEDŠKOLNÍM A MENŠÍM dítětem, určitě se předem poraďte s pediatrem. Po dohodě vám může předepsat zklidňující prostředek, který jemu i vám usnadní dlouhé lety.

V LETADLE MŮŽE DÍTĚ TRPĚT BOLESTÍ oušek. Vybavte se dostatkem bonbonů a žvýkaček; kojené dítě můžete při startu a přistání přiložit k prsu.

VĚTŠÍ DÍTĚ (PŘIBLIŽNĚ OD ŠESTI let) můžete do plánování a přípravy dovolené aktivně zapojit. Ukažte jim trasu vaší cesty v atlasu, nechte je rozhodnout o některých méně podstatných věcech (třeba jaké jídlo a hračky si vezmete na cestu), školní děti můžete pověřit nastudováním základních výrazů v místním jazyce, hledáním informací o destinaci na internetu apod.

NA MÍSTĚ ZACHOVÁVEJTE OSTRAŽITOST OHLEDNĚ jídla a pití. Pokud dítěti dáváte ovoce, umyjte ho nezávadnou (balenou) vodou nebo volte takové, které lze oloupat. Nikdy si nedávejte nápoje s ledem! Je to nejlepší cesta k nachlazení i k infekci. Nápoj možná otevřeli před vámi, víte ale, z jaké vody byl připraven led? ~

Krevety, sója a naše děti

Na stravování dětí v exotické cizině jsme se zeptali Hany Knížkové, nutriční terapeutky z poradenského centra Výživa dětí.

Od jakého věku můžeme dítě vystavit nezvyklé (např. arabské nebo asijské) kuchyni? Co mu z ní vybírat?

Již malé děti mohou objevovat nezvyklé chutě cizokrajných kuchyní. Měli bychom ale pro děti volit pokrmy, které nejsou příliš kořeněné a těžko stravitelné. V čínské kuchyni se můžeme setkat s velkým množstvím různých druhů zeleniny, která do dětského jídelníčku bez pochyb patří, můžeme zařadit např. klíčky mungo nebo bambusové výhonky. Častou surovinou jsou také mořské řasy. U asijských jídel bychom měli dávat pozor na ostré koření (chilli, pepř) a velké množství sojových produktů (sojová omáčka). Častou přílohou je rýže nebo rýžové nudle. Kombinace rýže, zeleniny a rybího či drůbežího masa je vhodnou volbou pro dětský jídelníček. V arabské kuchyni se můžeme, stejně jako v asijské, setkat s velkým množstvím výborné zeleniny, typický je např. lilek. Často se zde také používá cizrna a kuskus. Klasickou součástí je kulatý placatý arabský chléb - pita. Setkat se zde můžeme především s jehněčím nebo skopovým masem, které se často upravuje v mleté formě. To vše můžeme do dětského jídelníčku zařadit.

Plody moře, neobvyklé druhy tropického ovoce - velmi zdravé potraviny, které ale mohou vyvolat nečekané reakce. Jak se s tím vypořádat a najít tu správnou míru?

Pokud víme, že má dítě alergii na některou z exotických potravin (např. krevety nebo citrusy), pochopitelně by se daná potravina v jeho jídelníčku neměla objevit ani na exotické dovolené. Pokud nemá dítě alergii prokázanou, ale existuje podezření, že by se např. vzhledem k rodinným dispozicím mohla rozvinout, je dobré z jeho jídelníčku rizikové potraviny preventivně vyloučit. Všeobecně se dá říci, že mořské ryby a plody moře můžeme dětem zařazovat do jídelníčku přibližně od třetího roku věku. Jsou cenným zdrojem kvalitních bílkovin, jódu a tučné ryby také zdraví prospěšných nenasycených mastných kyselin a vitaminu D.

Co dítěti v žádném případě nedávat a co mu naopak hojně dopřát, když je příležitost?

Raději bychom se měli vyhýbat nejrůznějším druhům ostrých a pikantních koření, které se používají při přípravě celé řady asijských specialit. Tyto přísady nejsou pro malé děti vhodné, mohou u nich totiž vyvolat střevní potíže. Pokud jsou děti zdravé a netrpí potravinovou alergií, není důvod vylučovat z jejich jídelníčku různé druhy ovoce a zeleniny, se kterými se třeba ještě nesetkaly. Ale i zde platí pravidlo „všeho s mírou“. I na exotické dovolené by měl být dětský jídelníček pestrý a vyvážený.

Čím je dítě menší, tím hůře snáší jakékoli změny a vybočení ze zavedeného denního i stravovacího režimu. Batole mladší než dva roky kouzlo cizích zemí jen těžko ocení.