Situace žen pečujících o děti v ČR a Německu

V rámci projektu FIT FOR FLEXI byl zrealizován dotazníkový průzkum mezi ženami pečujícími o děti do 10 let.

Celkově bylo osloveno 901 žen (400 v ČR a 501 v Německu), které komplexně zhodnotily podmínky, které jim usnadňují či naopak zabraňují sladit péči o dítě a práci. Respondentky hodnotily například míru flexibility zaměstnavatelů či podmínky zajištění péče o děti. V rámci průzkumu jsme zjišťovali i důvody, které ženy motivují k návratu do práce či jim naopak znemožňují znovuzačlenění do pracovního procesu.

Výsledky šetření ukazují, že reálná nabídka podmínek flexibilního pracovního uplatnění v České republice je v mnoha ohledech výrazně omezenější, než je tomu v Německu. Řada žen neuspěje s požadavkem na flexibilní pracovní dobu, zkrácený úvazek či možnost částečně pracovat z domova. Nabídka zajištění hlídání dětí v České republice není schopna uspokojit potřeby matek. Německý trh práce je v mnoha ohledech výrazně flexibilnější a je schopen lépe reagovat na potřeby rodičů.

KLÍČOVÉ VÝSTUPY ŠETŘENÍ

1. Stále převládá tradiční rozdělení rolí v rodině

Výsledky šetření potvrdily, že péče o děti a chod domácnosti je nerovnoměrně rozdělena mezi partnery a je téměř výlučně v rukou žen. 85 % českých žen nese hlavní zodpovědnost a pouze 15 % z nich se dělí rovnocenným dílem se svým partnerem.

Ženy s vyšším vzděláním se o chod domácnosti a péči o dítě dělí se svým partnerem častěji. V Německu je situace obdobná.

2. České ženy přerušují výdělečnou činnost z rodinných důvodů vyjma mateřské či rodičovské dovolené mnohem méně, než je tomu u žen v Německu. Průměrný počet hodin, které odpracují české ženy pečující o malé děti, je výrazně vyšší ve srovnání se situací v Německu.

Kromě mateřské či rodičovské dovolené přerušilo pouze 29 % českých žen výdělečnou činnost z rodinných důvodů v porovnání s 69% podílem žen německých. Častěji k přerušení došlo u žen s nižším vzděláním a také ve větších městech.

Ačkoliv platí, že ženy pečující o malé děti pracují méně hodin než před narozením prvního dítěte, průměrný týdenní počet odpracovaných hodin u českých žen včetně hodin přesčasových je výrazně vyšší v porovnání se situací v Německu.

3. České ženy pečující o malé děti jsou méně spokojené než ženy v Německu

Současné řešení osobní situace českých žen pečujících o malé děti, které zároveň musí řešit slaďování rodinných závazků s pracovními povinnostmi, uspokojuje do jisté míry tři pětiny z nich. Z toho je však pouze 14 % žen spokojeno bez jakýchkoliv výhrad. Výrazně méně jsou spokojeny ženy s bydlištěm v malých městech a vesnicích ve srovnání s ženami z velkoměst. V Německu je situace příznivější, kdy celých 77 % žen je spokojeno.

4. K nejčastějším důvodům, které nutí české ženy pracovat i při péči o malé děti, jsou důvody finanční. Pro většinu žen je však práce významným nástrojem seberealizace a péče pouze o děti a domácnost je neuspokojuje.

Finance jsou nejčastějším důvodem, který motivuje české ženy k pokračování v práci i při péči o malé děti. Pro necelé čtyři pětiny dotázaných žen je však práce i místem jejich seberealizace a pouze péče o domácnost a děti by je neuspokojila.

Pro německé ženy, které pečují o malé děti a zároveň pracují, je nejvýznamnější pohnutkou k práci jejich vlastní motivace.

Finanční důvody jsou důležité pro tři čtvrtiny z nich. Významnější faktor je však dostatečné zajištění hlídání dětí, se kterým je spokojeno až 86 % z nich.

5. Potřeba věnovat se pouze svému dítěti, je nejčastějším důvodem žen k přerušení pracovní činnosti. Nedostatečná flexibilita zaměstnavatele s ohledem na pracovní dobu a místo práce však odrazuje pracovat až tři čtvrtiny českých žen na mateřské či rodičovské dovolené. V Německu je situace příznivější.

Až čtyři pětiny nepracujících českých žen souhlasí, že prioritním důvodem k přerušení výdělečné činnosti je jejich potřeba věnovat se péči o dítě. V Německu je situace obdobná.

Významným důvodem, který snižuje motivaci českých žen k pokračování v práci i při péči o dítě, je v 71 % případů nedostatečná flexibilita ze strany zaměstnavatele. V Německu však s tímto souhlasí polovina žen, z toho pouze 35 % považuje nedostatečnou flexibilitu zaměstnavatele za výraznou překážku.

6. Významným faktorem, který brání ženám v jejich profesním uplatnění při péči o malé děti, je nedostatečná nabídka zajištění hlídání dětí. České ženy vnímají situaci velmi negativně v porovnání s ženami v Německu, které hodnotí podmínky pro zajištění hlídání dětí výrazně lépe.

Pouze 11 % českých pracujících žen, které jsou zároveň zodpovědné za péči o malé děti, jsou zcela spokojené se způsobem zajištění péče o děti v době jejich pracovní činnosti. Necelá polovina respondentek je spokojena pouze do určité míry. Pro nepracující ženy v ČR, toho času na rodičovské dovolené, je nedostatečné zajištění hlídání dětí ve třech pětinách případů faktorem, který přispívá k tomu, že v současné době nepracují.

Situace v Německu je z pohledu německých pracujících žen výrazně odlišná. 85 % z nich má dostatečně zajištěno hlídání dětí a celých 71 % všech žen vnímá situaci za zcela uspokojivou. Naopak nepracující ženy vnímají nedostatečné zajištění hlídání dětí jako brzdu pro jejich pracovní uplatnění i při péči o děti pouze v polovině případů, zcela významný faktor je to pro dvě pětiny z nich.

Jak české, tak i německé ženy se shodují, že téměř všem z nich by výrazně usnadnilo pracovat, pokud by měly možnost využít zařízení péče o děti v místě bydliště. Toto a možnost sladit si pracovní dobu s otevírací dobou zařízení péče o děti by jak české, tak i německé ženy ocenily více než bezplatnou možnost hlídání dětí. Firemní školku by přivítalo 86 % českých a tři pětiny žen německých. V Čechách se s touto nabídkou ze strany zaměstnavatele setkaly však pouze 3 % žen, v Německu pak 12 % respondentek.

7. Nabídka pracovních podmínek, které by pracujícím ženám, které zároveň pečují o malé děti, usnadnila jejich pracovní uplatnění, výrazně pokulhává za poptávkou. Více než tři pětiny českých žen neuspějí s požadavkem na flexibilní pracovní dobu. Více možností mají ženy ve větších městech a s vyšším vzděláním. Němečtí zaměstnavatelé nabízejí výrazně lepší podmínky pečujícím ženám, než je tomu na českém pracovním trhu.

Téměř každá žena považuje flexibilní pracovní dobu za klíčový faktor, který by jí usnadnil skloubit péči o dítě a práci. To samé platí pro možnost sladit si pracovní dobu s otevírací dobou zařízení péče o děti. Naprostá většina všech českých i německých žen by ocenila možnost pracovat z domova. Za velmi významný faktor, který usnadňuje péči o malé děti, považují ženy i možnost pracovat na zkrácený úvazek.

Nabídka českých zaměstnavatelů však z pohledu jejich pracovníků neodpovídá jejich potřebám. Pouze v necelých dvou pětinách případů se české ženy setkaly s možností využívat flexibilní pracovní dobu, což znamená, že zaměstnavatelé nejsou schopni uspokojit celé tři pětiny z nich. Výrazně lepší podmínky však mají ženy ve velkých městech, které mohou flexibilní pracovní dobu využívat až v polovině případů, zatímco ženy z malých měst a vesnic se s ní setkaly pouze ve čtvrtině případů.

Německé ženy by flexibilní pracovní dobu ocenily v 93 % případů a celých 70 % z nich ji také může využívat.

Pracovní dobu upravenou dle otevírací doby zařízení péče o děti nabízeli zaměstnavatelé ženám pouze ve 28 % případů, ačkoliv by toto významně pomohlo téměř každé ženě při slaďování rodinných závazků a jejich pracovních povinností. Výrazný propad je však mezi ženami s nižším vzděláním, které se s touto nabídkou nesetkávají na rozdíl od žen s úplným středoškolským a vysokoškolským vzděláním, jimž zaměstnavatel tuto možnost nabízí až v polovině případů. Výrazně více příležitostí mají ženy ve větších městech a častěji tuto možnost mají ženy starší 38 let. Co se týče situace žen v Německu, s nabídkou pracovní doby, která by byla sladěná s otevírací dobou zařízení péče o dítě, se setkala celá polovina německých žen.

8. Nabídka zkrácených úvazků v České republice není dostačující. Lepší podmínky nabízejí zaměstnavatelé ženám s vyšším vzděláním a ve větších městech. Situace německých žen je výrazně příznivější.

V průměru pouze třetina českých žen měla možnost pracovat na zkrácený úvazek, ačkoliv až 87 % z nich by zkrácený úvazek umožnil lépe sladit rodinné povinnosti a práci. Výrazně méně se s touto nabídkou setkávají ženy z malých měst a vesnic a rovněž ženy s nižším vzděláním, kdy pouze každá desátá žena bez úplného středoškolského vzdělání měla možnost pracovat na zkrácený úvazek. Nejčastěji nabízejí zaměstnavatelé zkrácené úvazky v Praze a nejvíce by je ocenily ženy ve věku 18 – 33 let.

Situace německých žen dle jejich vlastního mínění je velmi uspokojivá. Až 87 % žen se setkalo s možností pracovat na zkrácený úvazek, což činí nabídku a poptávku velmi vyrovnanou.

9. Téměř každá česká žena by ocenila možnost pracovat z domova, pouze 16 % z nich se však s touto nabídkou u svého zaměstnavatele setkalo. Více šancí mají ženy s vyšším vzděláním a více zkušenostmi. O práci z domova mají zájem pouze dvě třetiny německých žen, nicméně zaměstnavatelé jsou schopni uspokojit celou polovinu z nich.

Práce z domova není příliš rozšířena jak na českém, tak i německém pracovním trhu. České ženy se setkaly s touto nabídkou pouze v 16 % případů. Častěji mají možnost pracovat z domova ženy s vyšším vzděláním, které mají více pracovních zkušeností. Práci z domova využívají častěji ženy na území Čech ve větších městech.

Rozdíl v mezinárodním srovnání byl zaznamenán především v samotném zájmu žen o možnost pracovat z domova. Zatímco v ČR by téměř každá žena tuto možnost ocenila a 64 % považuje tuto možnost za velmi důležitou, v Německu se jedná pouze o necelé dvě třetiny ze všech dotázaných.

10. S individualizovaným přístupem ke svým potřebám se české ženy s malými dětmi setkávají pouze výjimečně na rozdíl od žen žijících v Německu. Většina žen by však tuto možnost ocenila.

S možností využít kontaktní osobu na pracovišti, která by podpořila ženy s malými dětmi při slaďování jejich rodinných závazků a pracovních povinností, se setkalo pouze 13 % všech dotazovaných žen v ČR. Nejvíce by tuto možnost ocenily ženy ve veku 18 – 33 let a význam této nabídky klesá s růstem vzdělání žen. V Německu se s touto nabídkou setkala více než polovina dotázaných žen. Obdobná situace platí v případě možnosti využít kontaktní osobu na pracovišti, která by podporovala kariérní postup žen pečujících o malé děti či organizovala jejich další vzdělávání. S individualizovaným přístupem se ženy více setkávají u zaměstnavatelů v Čechách než na Moravě a také ve větších městech.

11. Kariérní posun je velmi důležitý i pro ženy pracující na zkrácený úvazek, čeští zaměstnavatelé však tuto příležitost nabízejí pouze omezeně. V Německu je situace příznivější.

Více než čtyři pětiny českých žen by ocenily možnost, pokud by se mohly profesně posunout i při práci na zkrácený úvazek.

Pouze 13 % všech žen se s takovouto možností ze strany zaměstnavatele setkalo. V Německu by tuto nabídku ocenilo 69 % žen a více než polovina z nich ji může také využít.

12. Kontakt se zaměstnavatelem udržuje během rodičovské dovolené výrazně více německých žen ve srovnání se ženami v Česku. Šest žen z deseti na rodičovské dovolené je motivováno k návratu do práce díky zájmu ze strany zaměstnavatele. To samé však platí i pro ženy v Německu.

Až tři pětiny německých žen si zachovaly kontakt se zaměstnavatelem i po dobu rodičovské dovolené. S tímto souhlasí 45 % žen dotazovaných v Česku, nicméně pouze u necelé čtvrtiny všech českých žen se jednalo o kontakt aktivní.

Dvěma pětinám českých žen na mateřské dovolené chybí jako motivace pro návrat do práce zájem ze strany zaměstnavatele, nicméně většina z nich s tímto nesouhlasí. Nedostatečný zájem ze strany zaměstnavatele pociťuje pouze třetina žen na rodičovské dovolené v Německu.

Pracující ženy, které zároveň pečují o malé děti, jsou motivovány zaměstnavatelem k pokračování v práci v 68 % případů, nicméně zcela souhlasí pouze 15 % z nich. V Německu je situace obdobná, nicméně bez výhrad souhlasí až dvojnásobek žen v porovnání se situací v ČR.

13. České ženy na rodičovské dovolené nezahálejí. Tři čtvrtiny z nich hodnotí rozvoj svých obecných dovedností během rodičovské dovolené velmi pozitivně. Německé ženy jsou zdrženlivější. Odborné dovednosti však stagnují.

V průměru více než tři čtvrtiny českých žen považují rodičovskou dovolenou za dobu, která jim umožnila zlepšit jejich obecné dovednosti jako např. schopnost řešit více úkolů najednou, pracovat rychle a efektivně, zvládat stres, přejímat zodpovědnost či vcítit se do potřeb druhých lidí. Výjimku tvoří pouze odborné dovednosti, kde dochází k posunu výrazně méně u obou skupin.

Nicméně většina všech žen souhlasí s tím, že zkušenosti získané péčí o dítě a nové kompetence osvojené během rodičovské dovolené, z nich dělají výkonnější zaměstnance.