Diskuze : Zdraví : Morbus Perthes

Ještě jednou díky. My učíme starší děti doma, takže přizpůsobit si program podle potřeby problém nebude, spíš ten klid....

ten klidový režim znamenal neprve klid doma, bez školy - u nás byl problém ten, že dojíždíme a v tu dobu jsme byli bez auta, navíc v zimě, takže jsme se s mužem střídali a cca 2měs byl syn doma. ale nutné by to bývalo nebylo, mít auto. to jsme potom kvůli synovi koupili a manžel syna do školy vozil, s berlemi, a pak s atlantou. s tou atlantou může dělat vlastně vše, jde o to, že mu zajistí postavení nožek od sebe, což má šetřit kyčet. syn to ale dost nerad nosil, přeci jen je to nepohodlné. ten klidový režim, tedy od diagnozy po operaci, trval opravdu víc jak 7 měs.
upřímně, na to, být v léčebně x měsíců, sám, syn nebyl a není, ani nám léčebnu nenabízeli. řešením by bývalo mohlo být, dát syna na vozík a nechat ho tak minim rok, ale opravdu jen vozík. ta operace je opravdu zásah, ale výrazně zkrátí dobu léčení. synovi kyčel už dorůstá, na operaci byl v červnu, pak týden v sádře v nemocnici a čtyři týdny v sádře doma - to je potřeba zajistit opravdu non stop péči, tzn očetřovačka, já jsem měla dovolenou (jsem učitelka). pak týden v nemocnici na rozcvičení a pak už mohl normálně po domě, postupně, jak se rozchodil. před měsícem odhodil berle a nyní ujde i procházku s družinou - samozřejmě musíme hlídat, zatím nesmí tv, ale může plavat a i na kolo. takže za mě - operace bych se nebála.
jinak znám profi hokejistu, který si tím jako dítě prošel. no a když zapátráš, tak třeba i Ondřej Moravec si tím prošel - na čt najdeš jeho 13.komnatu.

A ať jde rehabilitace dobře!

Děkuji za povzbuzení, takový zázrak by se mi taky líbil

ahoj Hani, můj syn byl diagnostikován m.Perthes před rokem, je po operaci a už jen rehabilitujeme. U nás to bylo tak, že jsme s bolestí nohy šli do místní nemocnice, s tím, že syn má pravděpodobně natržené tříslo (syn předtím dělal gymnastiku, takže jsme předpokládali úraz při doskoku), v místní nemocnici po rtg určili podezření na perthes, ale protože tu není dětská ortopedie, pro konečné potvrzení nás odeslali na dětskou ortopedii do Motola. Tam docházíme pořád, nyní už jen na kontrolu po operaci. Protože poškození kloubu nebylo tak výrazné, syn dostal zpočátku jen klidový režim, s tím, že na nohu nesmí stoupat a zkusíme to konzervativně (synovi bylo čerstvě 8 let). Cca po 4 měsících chození o berlích syn dostal atlanta dlahu. Ani s tou se to nezlepšilo - v červnu byl syn hospitalizován a podstoupil operaci, kloub se deformoval. S postupem jsme souhlasili, konzervativní léčba nezabrala, byl čas na operaci, ta se povedla a nyní kloubní hlavice dorůstá. Před měsícem syn odložil berle, které měl po operaci asi 2 měsíce, a rehabilitujeme.
Každý lékař má svůj postup a asi neexistuje jediný univerzální správný postup - kamarádce operovali dítě na Bulovce, po operaci neměla sádrovou spiku (můj syn v ní ležel 5 týdnů, kdy se nesměl pohnout) a na nohy se mohla postavit daleko dřív, než můj syn. Na druhou stranu, já mám sportovce, do nemoci byl zvyklý být denně na tréninku, hýbat se, takže představa, že leží 5 týdnů v klidu, u něj byla celkem nereálná, takže ta spika ho nutila ležet v klidu. Zvládnout se to dalo, bylo to během prázdnin, takže já využila dovolenou a syn nezameškal ve škole.