Smysl pro povinnost

Dobrý den,mám problém se svou téměř 13-ti letou dcerou, který se týká jejího přístupu ke školním povinnostem. Dcera chodí do 6.třídy základní školy s rozšířenou výukou jazyku.
Ve škole ji učitelé hodnotí jako velmi chytrou, s velkým rozhledem, dobrým vyjadřování. Bylo nám řečeno - kdyby chtěla, mohla by být nejlepší ve třídě. Ale kdyby,chyby !
Moje dcera netrpí pocity méněcennosti, když se nepřipraví do školy, když zapomene domácí úkol, když dostane špatnou známku.Trápí ji jen pocit, že rodiče budou nadávat a bez vlastní vůle se do učení nedá. Proto také výsledek - hrozí ji z matematiky a českého jazyka trojka. Když ji vysvětluji, že takhle se nikam nedostane, že ji vezmou jen na učiliště a protože je u nás vysoká míra nezaměstnanosti, skončí buď na pracovním úřadě nebo jako námezdní síla u pásu. Řeknu ji i, že vím, že ji ty moje řeči lezou krkem, ale, že se musí začít učit pro sebe, že už je dost velká.Ale je opravdu, už dost velká ?Proč její o rok mladší bratr si nastavuje sám od sebe budík na pátou ranní, aby se ještě podíval na učivo, ze kterého píšou písemku.Jak naučit mou dceru smyslu pro povinnost ? Není chyba v tom, že moc staráme ?! Moje matka-samoživitelka se mě nikdy neptala-máš nachystané věci,napsané úkoly-prostě bylo samozřejmostí, že jsem měla samé jedničky.
Trápím se a ptám se, kde děláme chybu ?! A proto jsem se rozhodla požádat o radu Vás.S díky M.