Zdravím, tak nějak jsem nepřišla na jiné téma, kam tuhle diskuzi vrazit.
Měli jsme v plánu jet v pátek večer na rozlučkovou párty šachistů (posezení u krbu, kytárka, stejčíčky...
) Už jsme takovou akci absolvovali a naše dcerka (11m) byla uplně v poho. Od osmi spala v cestovní postýlce, když se probrala šla jsem ji nakojit. Pohodička skoro jako za bezdětna (jen to pivo nealko mi moc nejede). No jo, ale...
Je mi blbě, bolí mě v krku jsem unavená, prostě viroza. A manžel na mě přišel s tímto návrhem.
"ty budeš doma a odpočineš si a já pojedu s Janinkou sám!"
To znamená 24 hodin nekojení. No mohla bych si odsát a Janinka je naučená i na flašku.
Manžel zvládá přebalování, oblíkání, míchání nutroše, ohřátí příkrmu, namíchání kaše, ví kdy co jí apod.
Asi tam budou i jiné děti, což Jana miluje, tak by se jí tam líbilo. S tatínka je taky uplně hotová, pořád spolu blbnou.Počítám, že přes den si na mě ani nevzpomene. Přítelkyně hostitele je dětská lékařka.
Manžel mi slíbil, že si dá maximálně dvě pivka (což ostatní určitě ohlídají a já mu věřím).
No ale stejně váhám. Jana byla teď taková přinemocnělá (měla virozu s vyrážkou, ale už vypadá uplně fit). Slíbil mi, že ji nebude moc namáhat.
Ale bojím se, že když mu v noci nebude spát, že se mu ji třeba nepodaří uspat. Já ji vždycky uklidním u prsu (trochu si cucne a zase to zalomí). Někdy se probudí jen jednou, ale někdy má noc, že i čtyřikrát.
Bude to poprvé, co bych byla tak dlouho od malé. A poprvé, kdy by se manžel o ní staral tak dlouho sám. Ale vymyslel si to. Ptala jsem se ho, jestli věří, že to zvládne. Odpověď byla: "nevim, ale když to nezkusim, tak se to nedovim"
MÁM JE PUSTIT?
(to volno budu trávit sama v posteli a s čajem, škoda)