Re: Otázky na děti při pracovním pohovoru

Čas od času bývám na pozici té, které zaměstnance přijímá, vzhledem k profesi se jedná převážně o ženy. Za jejich práci jsem následně zodpovědná, resp. za práci celého, poměrně velkého oddělení. Tudíž mě logicky zajímá, o koho svůj tým obohatím a do jaké míry bude nový člověk přínosem či zdrojem komplikací.
Základem úspěchu považuji při pohovoru navázání takové atmosféry, kdy se případná pracovnice sama rozvine debatu na téma děti a jejich zabezpečení v případě nemoci.
Samozřejmě nikdy z nikoho nepáčím, kdy plánuje otěhotnět. Má zkušenost je taková, že ženy si nyní pořizují děti v intervalu více než dvacet let (mám v kolektivu matky dvacetileté i takové, které otěhotněly po čtyřicítce)a tudíž předpoklad, že děvče otěhotní po obsolvování SŠ, považuji za absurdní. Naopak, se šikovnými absolventkami, které vědí, co chtějí a jsou přiměřeně ambiciózní, mám ty nejlepší zkušenosti. Zrovna tak s matkami malých dětí (už to tu někdo psal), které o práci stojí a váží si jí.
Aktální případ - právě nastupuje na vyšší pozici žena s ročním prckem a dvěma o něco staršími dětmi. Při přijímacím pohovoru sama narovinu přiznala, jak se věci mají, co je schopna v případě nemoci dítěte zabezpečit (babičky, manžel) a co už ne. Tento přístup jsem velmi ocenila a naoplátku jsem jí vyšla vstříc několika ústupky ze strany zaměstnavatele po dobu, než nejmladší dítě půjde do školky.

Myslím, že tady je jádro pudla - pokud ženy při přijímacím pohovoru nešikovně mlží (ač na to mají právo a seriozní zaměstnavatel se opravdu ptát nemá) nebo reagují neasertivně na nevhodně položenou otázku, mohou vzbudit dojem, že cosi tají a nejednají fér. Pak může druhá strana reagovat ostražitě a jejich jednání vyhodnotit jako nedůvěryhodné, čímž samozřejmě ztrácejí body.
Ovšem pravda je taková, že pokud žena (mluvme o profesi, která se nedá dělat z domu) přizná, že má malé děti a hlídaní pro případ nemoci zabezpečeno není, jsou její momentální šance na trhu práce dost malé. Zvlášť když nemůže nabídnout jiné výhody (praxe, specializace) Bohužel - realita.