Re: Odmlouvání

Míšo, tohle je složitější. Až mu bude 16-náct a nebude-li tě z nějakého důvodu vnímat jako autoritu, třeba, že bude puberťák, tak si prostě trvej na svém... jj, neživíš, nepřepínej (pardon, hláška z filmu) - tam to neustojíš na fyzické převaze, pak na finanční, protože živíš.

A nebo to bude pohoda, nebude tak divoká puberta, nebo fakt tě bude vnímat jako autoritu.

Co koukám po okolí (a vážně posoudím, až se k tomuhle věku prožijeme), diskuze - a argumenty - fungujou tak nějak snáz. Není pravidlo, jsou to povahy, zvyky, výchova. Ale ty geny, to je fakt něco )) Ale hodně dám na komunikaci. Asi právě proto, že to u nás fungovalo lehce jinak, ale mluvilo se, řešilo, často.