Re: Kdo vyhrává v bitvě o chlapa?

Niano, nene, tak to není.
- on se de facto ze dne na den rozhodl, že od nás odchází. čáru přes rozpočet mu udělala ona tím, že k němu nepůjde... (a já byla tak pitomá, že jsem jí věřila)
- pro mne byla pouze volba zůstat v bytě nebo jít s dětmi do nového prostředí - zvolila jsem nové prostředí, sama v bytě jsem zůstat nechtěla, zabilo by mne to a věřím, že i pro děti by to bylo daleko těžší; taky jsem věřila, že když on zůstane v našem bytě sám, vše mu dojde - že přišel o mne a o rodinu a že nás bude chtít zpátky... no, spletla jsem se...
- o muže jsem bojovala, co jsem mohla, starala se o něj, snažila se, aby byl maximálně s dětma, tahala ho z depresí, zajišťovala chod domácnosti, ale on byl rozhodnutý - buď ji získá, nebo bude sám a odstěhuje se někam pryč, ideálně i do zahraničí, neviděl budoucnost ani ve svých dětech, "zapomeňte na mne všichni, ve vlastním zájmu, pro děti bude lepší, když nebudou mít žádného tatínka, než tatínka magora", mne odřízl úplně...