Čtvrté dítě - co vy na to?

Tak jsme se v cervnu prestehovali do CR (ze zeme, kde je vice deti jaksi normal). A ted, dokoncujeme rekonstrukci domu, minuly tyden mi deti pomahali malovat posledni nistnost, asi takhle, vsichni dostali spinave obleceni, do misky barvu a stetku do ruky a uz jely. Nejvice se snazila ma nejmaldsi, jeste nema dva roky. Uklizene va Vanoce nemam (pro moji matku nepredstavitelne), cukrovi pecene opet za pomoci mych tri deti (taky podle toho vypada - pro me nejdulezitejsi spokojenost deti a komu se to nelibi, tak at k nam nechodi). To toho podnikam a delam si statnice (prave mi ta nejmaldsi na moji prave dopsanou esej namalovala konika- toho si ziveho preje pod stromecek). A co ted pisu, tak prave dopiji mlicko po kocicce (jo a jeste pred rokem jsem tvrdila, ze jedine zvire co u nas nikdy nebude je kocka. Co jsem mela delat, kdyz se to kote unas usadilo a uz se od nas nehlo?) A manzelovi se chystam rict, ze jsem ready na ctvrte, jsem normalni? (jo, muj nejstarsi - 6 let me porad presvedcuje, ze to by byl ten nejlepsi darecek. Po vysvetleni, ze deti neco stoji mi slibil, ze pujde na brigadu a s miminkama mi bude pomahat. On by toho byl schopen. Za svoji nejmladsi sestricku by dychal). Jenom dodam mam deti ve veku 6,3,1. Diky za nazory. Odpovim vecer, jedu do te skoly...