Teto Beto, obdivuju tě, tři děti, podle toho co píšeš, cítím z tebe úplnou vyčerpanost, moje teta má taky tři dětičky, až na to, že nejstaršímu bude 18 a nejmladší je 11, ale rvou se do dneška, ale zase když na to přijde tak drží při sobě, mám je moc ráda a jako malý byli ti dva kluci hotoví dáblíci, jeden tvrdohlavej a druhej vzteklej a výbušnej agresor, dneska je to s nima o hodně lepší ale ten mladší furt dominuje výbušnou a lehko se urážející povahopu, vše by řešil tím, že někomu dá přes hubu, ale říkáme si, že z toho ještě vyroste, ten nejstarší se už umoudřil a je docela rozumnej a spolehlivej, i když ve škole jsou flákači k nenapravení, holt člověk nemůže chtít všechno, jsme jen lidi a máme svoje chyby.
U sousedů měli taky malého vzteklounka a neposlechu, kterej měl svou hlavinku a vyváděl samé blbiny, že už taky byli takový, kteří k tomu měli nemilé připomínky, dneska je mu jak tomu tvému vzteklounkovi, jsou taky tři sourozenci a je to skvělěj syn a bráška, poslouchá, je starostlivý a pomáhá a je docela chytrý a hlavně čilý, jejich mámu obdivuju, má senzačního manžela, kterej pro rodinu dýchá doslova a do písmene a ona ač je jaká chce, ale jako máma a žena v domácnosti u tří dětí jak má být, možná právě pro harmonické manželství i tu rodičovskou zvládá skvěle a s nadhledem, holt když má někdo v rodině nějaké vážnější problémy nebo nepochopení, či nezájem ostatních členů rodiny a je na to sám, pak i jinak situace řeší, protože je ve stresu.
Přeji ti hodně zdaru s tím tvým klučíkem a ať se to zlepší,hodně síly.
U nás jsem zkusila jak mi tu jedna maminka radila, že mám mu říci tys chtěl to... atd, a odvedu jeho pozornost, sednu si k němu a vyvedu ho z toho tím, že postupně to zamluvím a upoutám jeho myšlenky jinam, dneska mi chtěl vzít kabelku a vybrat peněženku, jak mívá ve zvyku, i když ví ,že nesmí a já mu ji vzala, on začal křičet a vztekat se a zvedl židličku svoji malou chtěl ji po mně hodit, chytla jsem ji a řekla, že to se nedělá maminku bacat, že je to fuj, pak po mně běžel a já ho chytla a on začal vřískat, tak jsem na něj klidným hlasem :a ty si chtěl kabelku? ale tu maminka zrovna potřebovala, ale počkej, já ti jednu půjčím, tak jsem šla a dala jsem mu jednu prázdnou, dívali jsme se že v ní nic není, tak jsem mu řekla, že si do ní něco dáme a tak jsme šli hledat co bychom si do ní schovali a pak chodil spokojenej jak kdyby se nic nestalo, tak uvidíme jak to bude fungovat při dalších záchvatek vzteku