Re: Hormony, bonding a surrogátní mateřství

Pro mne to představitelné je, ale má to samozřejmě svá ALE... Dokážu si představit, že bych takto odnosila dítě pro blízkou příbuznou nebo blízkou kamarádku. Celou dobu těhotenství se k miminku chovala asi podobně jako kdyby mě někdo požádal o dočasnou péči o své dítě kvůli např. nemoci nebo nemožnosti se o něj postarat z jiných důvodů. Bylo by pro mne důležité vědět, že se s tou osobou rozumím a máme stejné názory na to "jak se chovat v těhotenství" (např. že mě nebude honit po milionech vyšetření, zakazovat mi dělat to a to,kontrolovat, co jím apod.), a že budu mít množnost se s miminkem po porodu vídat, moct si ho pochovat apod., trochu utopický model by byl takový, že bychom bydleli nějak pospolu a já bych zajišťovala kojení. (Ostatní péči klidně oželím), a odloučení by tak probíhalo postupně a ne nárazově "dneska mám, zítra nemám".

Ta ALE spočívají hlavně v nejistotě, jak celé těhotenství a porod dopadne a kdyby se něco nevyvedlo podle představ rodičů, jak by se to řešilo.