Re: Mám problém s hrou se svým synem

Náš mladej měl v období kolem tří a půl roku ve chvíli, kdy usednul do auta báječnou hlášku "hurá, bude bouračka" :) už jsem ho málem z auta vysazovala :)) Stačilo, že jsme párkrát kolem nějaké jeli a on si to spojil s tím, co sem tam zahlídnul v televizi i s tím úžasným pocitem, když angličáky lítaj kolem vzduchem a byl z té představy u vytržení :) Tak ve čtyřech pochopil, že reálná bouračka žádná legrace není, ale to mu fakt nebrání v tom, aby angličáky házel ze schodů a boural s nima jako o život a radoval se u toho. Je to normální, úkolem rodičů podle mě je dítěti dát prostor pochopit, že bouračka s angličákem je hra, bouračka v reálu je průšvih a že to je prostě něco jinýho. A přijde mi, že i ulomený kolo autíčka může mít výchovnější efekt, než zakazování her na bouračky.
P.S. Mně to taky nebaví :) takže vždycky přetrpím chvilku a pak se vytrácím ;)