Syn divočí u babičky

Čtyřletý synek je právě na celý den u tchánovců a já se dozvěděla, že se svým dvanáctiletým bratrancem do sebe píchají klacky, šermují, lezou, kam bych ho já nepustila, dělají prostě samý lepší věci, bratránek navíc pěkně sprostej:o( Jsem vytočená, protože mu vysvětluji, že honit děti s klackem ne, píchat do někoho už vůbec a děsí mě i ty sprostý slova. Jenže co ted? Tchánovci to neřeší - jsou to děti, blbnou.... Když jim něco řeknu, navíc se urazí a stejně budou hlídat po svém (vychovali přece děti). Myslíte, že dítě pochopí, že i když si takto hraje s bratrancem, že se nemůže stejně chovat k jiným dětem? No a ta sprostá slova, pochopí dítě, že i když takhle mluví někdo jiný (i tchánovci), že to je prostě neslušné a nemá to říkat? Začal mluvit později, ještě dokonale nemluví, tak zatím nic takového neříká. Synek je velmi živý, chytlavý, trochu problémový, tak mám obavy, aby pak nebyl problém ještě větší s jeho výchovou.