Re: Jak na puberťáka???

Jani, ty se nemáš za co stydět. Dělali jste, co jste mohli, čeho jste byli schopni (ani není obvyklé, že by se takhle angažovali sourozenci, měli by v první řadě rodiče). Představ si, že to takhle půjde dál, všichni se budete stydět, nebudete o tom, že se ztratily tak velké peníze mluvit, nebudete to tešit, dál budete pokračovat v péči o bratra(syna). Vidíš jakou perspektivu? Bylo tu pár rad - středisko výchovné péče například - dívala ses někde v okolí, máte tam pobočku? Nevím odkud jsi, tady v Praze pod Centrem soc. služeb působí také Triang (info zde: http://www.csspraha.cz/triangl)m také mohu doporučit. A ještě - myslím, že by bylo pro bráchu dobré, kdyby s ním mohl pracovat terapeut-muž, už tak je obklopen tolika ženami a tak pozitivně se u něj projevoval vojenský dril, že by to mohlo být dost přínosné. A práce s celou rodinou mi přijde taky jako velmi dobrá, ono přeučit se z pečování na vyžadování odpovědnosti je taky dost náročné - i pro rodiče.