Re: Ztráta MP4 v družině

Řešil bych to obdobně, paní vychovatelka je zodpovědná za zabavenou věc. Pokud chtěla, mohla ji vrátit po vyučování, mohla ji předat ředitelce, či hospodářce do trezoru, mohla požádat rodiče, aby se pro ni zastavili. Svým jednáním ona a škola způsobili škodu a je za ní zodpovědná. Pokud věc nevrátila a není ochotna to řešit, jedná se zřejmě o přestupek krádeže, k jehož projednání je příslušný po policejním prošetření orgán obce.

K jednání s učitelkou bych si přivzal hodnověrného svědka (kamarádku) a nechal bych ji před ním nejprve argumentovat, aby si sama skočila na špek a přiznala se, teprve pak bych tvrdě uplatnil náhradu.

Ostatně zabavení do konce školního roku není zřejmě kázeňské opatření popsané v řádu družiny, ve školním řádu, ani ve školském zákonu, nebyl tedy žádný důvod aby se zmocnila cizí věci, navíc zneužívajíc postavení v níž je jí dítě svěřeno. Jako krajní řešení bych akceptoval pokud by PŘI VÁŽNÉM NARUŠOVÁNÍ činnosti družiny přes napomentutí (ukliď si to), nebo při ohrožení dětí věc odejmula jako jednání v snad krajní nouzi. Ale i tak by věc měla být předána zákonným zástucům a/nebo by o ní měla rodiče zpravit zápisem do ŽK apod.


Řešil bych to obdobně, paní vychovatelka je zodpovědná za zabavenou věc. Pokud chtěla, mohla ji vrátit po vyučování, mohla ji předat ředitelce, či hospodářce do trezoru, mohla požádat rodiče, aby se pro ni zastavili. Svým jednáním ona a škola způsobili škodu a je za ní zodpovědná.

K jednání s učitelkou bych si přivzal hodnověrného svědka (kamarádku) a nechal bych ji před ním nejprve argumentovat, aby si sama skočila na špek a přiznala se, teprve pak bych tvrdě uplatnil náhradu.

Ostatně zabavení do konce školního roku není zřejmě kázeňské opatření popsané v řádu družiny, ve školním řádu, ani ve školském zákonu, nebyl tedy žádný důvod aby se zmocnila cizí věci, navíc zneužívajíc postavení péče o svěřené dítě. Jako krajní řešení bych akceptoval pokud by PŘI VÁŽNÉM NARUŠOVÁNÍ činnosti družiny přes napomentutí (ukliď si to), nebo při ohrožení dětí věc odejmula jako jednání v snad krajní nouzi. Ale i tak by věc měla být předána zákonným zástucům a/nebo by o ní měla rodiče zpravit zápisem do ŽK apod. Informace o zabavení měla podat ona, syn jen podpůrně.

Zda se jedná o nepřiměřenou cennou věc je též sporné: Mnohé předměty běžně nošené do školy jsou dražší nebo srovnatelné: Značkové oblečení, školní brašny, sada učebnic, nové jízdní kolo, nástroj do LŠU, mobilní telefon, náušnice. Například ve šk. řádu synova gymnázia jsou některé předměty vyjmenované, dále je uveden zákaz nosit drahé věci a velké čásky peněz (avšak na ZŠ dcery děti hotově platily ve 4. třídě na 2 splátky ŠvP!!!). Ale mobilní telefon (věc cenově blízká mp4) uvedený není a zároveň je uvedeno, že se nesmí POUŽÍVAT v době výuky (nosit tedy ano).

Věc není cenná jen proto, že neslouží výuce. To by tam muselo být napsán zákaz nošení věcí nesloužících výuce, a tím by se ze školy stal príma koncentrák (které dítě by mělo odvahu přinést žábu, kámen, kytku, zajímavou hračku...).

Zažili jsme žel podobnou vskutku hloupou družinářku, jedinou shazující syna před dětmi pro LMD, prosazující výchovu kolektivem. (Děti ukažme si na něj, nebudeme ho mít rádi apod.) Její specialita byla dávat dětem podle ní hodným (pasivním) zabavené hračky jiných dětí.