Re: Podle čeho jste se rozhodovali mít potomka?

Vdávala jsem se v 25, syn se narodil v mých 26. Dali jsme tomu "volný průběh", vliv měly 2 zásadní věci. 1) byla jsem PGS student, tzn. peníze minimum, k tomu podpora ze strany VŠ alma mater nic moc. Takže jsem sice měla téměř všechny zkoušky (chyběly ze 3 let celkem jen asi 2 - všechny za 1), ale nemohla jsem se dostat k datům (externě, od jedné polosoukrommé instituce), škola mě příliš nepodpořila - měla jsem vyjednávat, ale nemohla jsem nic slibovat - neměla pravomoci, prostě situace na houby. Takže jsem měla jakýsi pocit frustrace, dokonce začala pokukovat po nějaké práci. 2) Na druhé straně jsem se během 2. ročníku PGS vdala, měli jsme čerstvě VLASTNÍ byt - ne na hypotéku, za svoje. Navíc muž jaksi poměrně zajištěný, takže jsme si řekli - nebudeme apriori něco odkládat, co kdyby to nakonec snažení trvalo roky nebo ani nešlo... No a ono to prostě šlo, no . Jsme spolu 10 let, děti máme 4. Nelituju. Ad praxe - při našem počtu dětí si myslím, že jakákoli praxe by byla pro běžného zaměstanvatele de fakto cár papíru . Jo ale nemít bydlenía maža slušný příjem, bylo by vše jinak, to zase jó. Takhle jsem předem věděla, že tyhle rodinné věci budou "časově" na mńě, ptž už tehdy měl pracovní dobu 8-19. To dodnes.