Re: Jak odpustit rodičům křivdy na vás spáchané?

Tohle je velice těžké téma. A vlastně dodnes nejsem schopná o některých věcech mluvit, z dětství. Já to v sobě uzavřela.
No a pak když to bylo všechno zdravotně neúnosné, tak jsem šla do stacíku, moje máma se mohla po... Na stacíku vylezla spousta hnusu ven.
S mámou se od té doby nestýkám, s otcem si pošlu smsku.
Nebudu a nemohu tady psát jako jiní, co se všechno dělo, protože se přiznám, že bych musela brečet. Já jsem to bohužel odnesla i na duši. Trpím depresemi, pravděpodobně již od dětství, úzkostmi apod.
Snažím se s tím vším bojovat. Je to ve mně uvnitř. Na venek se zdám jako aktivní ženská, jenomže u těch mých propadů obecenstvo není...
Vím, že to nezměním. Prostě to bylo, oni pro mě neexistují. Je fakt, že jsem si uvědomila spoustu věcí. Vím, proč mě moje máma nemá ráda, no spíš nenávidí. Vím, proč jsem byla ta horší dcera, ta bitá, a všechno...Ale už nechci matku pořád zachraňovat, pomáhat jí, snažit se a přitom být stále ta nejhorší, které ona jen řídí život a fňuká.
Je taky fakt, že mi řekla, že ona měla ještě horší dětství než já, tak co bych jako chtěla.
Několikrát mi řekla, jak jsem jiná, jak jsem ji zklamala. Jak jsem...no ta nejhorší.
Otec to je taky kapitola sama pro sebe. Pil... Vzájemně se nenáviděli, hádali, ty scény doma...
Každý si zasloužíme milující rodiče, ale někdo holt nemá to štěstí.
Já už to nechci dohnat, vím, že to nedoženu, už si uvědomuji, jak jsem pořád hledala náhražky. Klíč je k tomu pochopit sám sebe, poznat, co jsem a kdo jsem a proč tu jsem (mimochodem já měla být potracená, už to bylo ve špitále domluvené).
Bylo to velice těžké - ta etapa hledání, ale už jsem na začátku snad té lepší cesty.
Přála bych to každému. Ale sama nevím a neznám klíč.

Nejvíce mě mrzí, když vidím, jak jiné matky deptají a ničí své děti.

A aby mě Pámbu potrestal, tak svou matku částečně vidím v ženě, která je matkou dcery mého přítele. A v té malé přesně v určitých směrech vidím sebe a když vím, kam mě to dovedlo, mám někdy chuť oné ženě nafackovat.

Jenomže víte, jak to je, u nás to tak bylo, chodila jsem čistá do školy, dobře jsem se učila, doma mi dávali najíst, vše na pohled bylo v pořádku. Tak co chcete řešit. Vždyť se nic neděje. Jen někdo pustoší další dětskou duši...