Re: Jaké máte vztahy v rodině?

Zdenko, Nel má pravdu, chce to nastavit nějaká pravidla a hlavně změnit vlastní postoj k tomu celému.

Vycházej z toho, že maminka a babička Tě mají pravděpodobně velmi rády a cokoli Ti "provedou" není vedeno zlou vůlí. Problém je pravděpodobně v tom, že si jejich řeči bereš až příliš k srdci (protože je máš taky ráda). Tvým cílem by mělo být dostat se do stavu, kdy jejich názory budeš brát jen jako to co jsou - jejich názory, kterými se nemusíš řídit, nebo taky můžeš, KDYŽ BUDEŠ CHTÍT. Případně, pokud jsi toho schopna, nějak humorně to shodit, ale tak, že z toho bude vidět, že je máš taky ráda. Podívej, já už rodiče nemám, ale moje pěstounka, která je skvělá ženská a bez nadsázky moje druhá máma, má taky občas tendence kritizovat, že jsem děsnej bordelář. Tak jí s úsměvem řeknu: to máš naprostou pravdu (má ) ale mám spoustu jiných skvělých vlastností, tak musím mít aspoň tuhle jednu špatnou, jinak by lidi okolo ze mě měli komplexy . Ona řekne něco ve smyslu, že jsem fakt děsná, zasmějeme se tomu, a je to.

Re 10 telefonů do práce: řekla bych mamce něco ve stylu: potřebuješ něco opravdu neodkladného? pokud ano, řekni co, pokud ne, musím se Ti omluvit, ale nemůžu si teď povídat, protože tady mám hodně práce. Zavolám Ti (nebo se zastavím) večer.

A pak být tvrdá a třetí až desátý telefonát prostě nevzít. A večer se opravdu zastavit a říct - promiň, mami, ale já si v práci nemůžu takhle vyřizovat soukromé věci, měla bych průšvih (třeba). Pojďme se domluvit, že když opravdu budeš něco potřebovat, zavolej mi JEDNOU nebo mi pošli esmesku. Nerada bych zmeškala Tvůj telefon, kdyby se něco opravdu dělo (bylo Ti špatně apod.) ale deset telefonů denně brát fakt nemůžu.

Ale hlavní je to odpoutání - aby sis přestala brát jejich kritiku k srdci a myslet si, že když Ti řeknou, že jsi hrozná, tak že hrozná opravdu jsi. Držím palce.