Re: Vzteklé dítě

Doma vzteklouna vykážu do ústraní jen v případě, že cítím, že to sama nervově nezvládnu, jinak ho nechám ve své přítomnosti a tiše to snáším, někdy i obejmu. Neberu to, jako že zlobí, ale že naráží na hranice a to bolí, svou přítomností/objetím mu pomůžu je zvládnout. Venku to samé; pokud spěcháme a on odmítá jít, odnesu ho. Pravda, někdy je to náročné (mám ještě buď kočárek s dcerkou nebo dcerku v nosítku, případně ještě jeho kolo), ale nevidím jinou možnost. Chce to trpělivost a důslednost, nic jiného. Co se týče braní hraček, tam se ta trpělivost a důslednost ještě nezačala projevovat, ale stále doufám... .