Re: Vyhledávám samotu

Je to normální :)) Já jen tu možnost neměla, byla jsem s mrňaty pořád, už jsem nepřemýšlela, hlava byla pořád v pohotovosti, ve střehu, aby se jim nic nestalo. Netoužila jsem po chvíli o samotě s manželem, toužila jsem po samotě.

Nejkrásnější den v roce byl, když si rodiče vzali na 2 dny děti, manžel na dva dny odjel a já vyrazila do města - nakupovala - sama, šla do cukrárny - sama, šla k holičce - sama a dokonce jsem si tam dala zubaře a pak rozeslala smsky, aby mi nikdo nevolal, že nekomunikuji. Bylo to nádherné. Večer jsem vařila pro navrátilce - sama a usnula v posteli plné časopisů s puštěnou televizí ... zhýralost :)) - jen pak přijeli všichni o den dřív, ale i tak.