Re: Dcera ve vzteku roztrhala knížku

No normálně chodíme ven 2x denně. Na dvouhodinovky, v létě i déle. Když nejdeme ven, je to katastrofa dvojnásobná..
Za tu knížku jsem jí ani nevynadala, byla jsem tak šokovaná, že jsem jí jen řekla, že se na ní knížka zlobí a nebude si s ní chtít číst.
Já bych určitě spala, kdyby mi někdo řekl, že mám spát, to se nebojím, myslím, že to se nedá srovnávat ani v nejmenším.
Nevím jak se s tím popasuju, že nebude spát. To nebudu mít na syna čas už vůbec. Už takhle si s ním nehraju a nepovídám, krom těch pár chvil co ona spí, protože toho přes ten čas dost udělám a jemu se věnuji chvilkama a na rozdíl od ní on si užije "vyplakávání" a "čekání" dost a dost, když to srovnám s dcerou i dnes. A rozhodně bych nechtěla jeho odsunout na třetí kolej on má taky nárok a dcera se s tím musí chtě nechtě srovnat. Tak to prostě beru. Věnovat ano, ale odsouvat nechci ani jeho ani jí. Nikdy bych si netroufla tvrdit, že on pozornost nepotřebuje.