Re: Jak komunikovat s 3 a půl letou dcerkou?

A co třeba takhle?

už s tebou nebudu nikdy mluvit" - jééé, to je skvělý, zrovna jsem si říkala, že je tu nějak moc hluk a chtěla jsem trošku ticha... nebo: Jo? Tak já s tebou taky už nikdy nebudu mluvit a schválně, kdo to dýl vydrží, bude to taková soutěž, jo?

"neříkej mi ošklivé věci" - A co přesně je ošklivé? slovo "dveře" nebo slovo "zavřít"?

"neprovokuj mě" (také většinou když po ní něco chci)- výhružným tonem - Chceš vidět, jak se provokuje opravdu? a zlechtat

"neříkej mi to a nechci to slyšet". Tak fajn. Až bude čas na večeři m(hraní, čtení,...) , tak ti to taky nebudu říkat, jo? Aby se tě to náhodou nedotklo, to víš, když jsi teď taková citlivá, musím si dávat pozor.

"poslouchej mě...ty mě neposloucháš" - Ne, neposlouchám. A pozor - tři dva jedna - už poslouchám. Cos chtěla?

"říkám ti to naposled" - Bezva, už jsem myslela, že s tím nikdy nepřestaneš...

"jsi zlá" - tady šly žerty stranou, tohle už považuju za silný slovo- Víš, kdo je zlý? Ten kdo ubližuje ostatním a má z toho radost. Mlátí je, tahá za vlásky, kouše, plive...Ubližuju ti? Ne, viď. Jen po tobě chci věci, co se ti nelíbí. Takže jsem spíš přísná. Máš pocit, že jsem moc přísná? Dobře, já se zamyslím, jestli je to pravda a příště tak moc přísná nebudu... OK?

Samozřejmě přizpůsobit věku, ale na moje robata, když to zkoušeli, toto fungovalo dokonale. Myslím, že oba byli přesně v tomhle věku, 3,5, když testovali hranice mé verbální zdatnosti. Vyvést z míry a převést pozornost jinam.