Re: Jak si zvyknout v cizím městě?

Já šla z krajskýho města do městečka s necelými 7 000 obyvateli, z paneláku do starýho domku se zahrádkou, kde nebyla ani teplá voda, ani topení. Bylo mi 20 let a tehdy jsem to udělala nejspíš z mladické nerozvážnosti, teď bych na takovou změnu neměla odvahu. Nebyl to z mýho pohledu šťastný krok, pořád se mi stýská, chybí mi rodiče, ségra, kamarádky, chybí mi ten ruch města, dostuponost všech možných úřadů, škol a doktorů,leckams musím dojíždět. Lidi se tu znají navzájem, mám pocit, že nemám možnost zapadnout, protože když někam přijdu, tak se pokaždý ten kolektiv baví o někom - kde, s kým, proč, jak a už to jede a až toho dotyčnýho proberou, tak načnou někoho jinýho. Nemám šanci sehnat slušnou práci, protože lidi si místa dohazujou mezi sebou a ikdyž tady nejaký známý mám, tak košile je vždycky bližší než kabát. Pořád žiju s takovým nějakým vnitřním přáním se znovu vrátit domů.