Re: Jak si zvyknout v cizím městě?

Chápu tě. My jsme s manželem oba trošku jezevci, takže nejsme vysloveně nešťastní, i jinde bysme byli víc sami než s někým, ale prostě doma to tu zatím necítíme. Bydllíme tady necelé 4 roky, 300 km od manželovy rodiny, 400 km od mojí, na návštěvu k otci se těším i netěším, strašně ráda bych tam někdy jen tak víkend byla, on by si rád vzal děti, ale vzhledem ke 400 km vzdálenosti to plánujeme a na víkend to prostě není... navíc já jsem odcela v pohodě, ale cestování autem mě zúzkostňuje, stresuje, takže z toho stresu z několikahodinové cesty po D1 se vzpamatovávám pak x dní.
Ty nejdůležitější lidi (manžela a děti) mám u sebe, přátele zde nemáme, pár kamarádů, ale že bysme měli s kým slavit Silvestra či narozeniny a tak, to ne... jsem Moravanka tělem i duší, a Čechy, zvlášťy ty severní, kde bydlíme, jsou pro mě klimaticky i pocitově chladnější.
Ale jak říkám, jsme docela samotáři, takže si myslím, že to tu zvládneme
Alespoň já, na manželovi někdy vidím, že se trápí, ale nechce mě tím zneklidňovat. NIcméně je to jeho práce, kvůli které jsme zde, nemůžeme odejít, je vázaná na místo.

Já to po RD budu mít složité, moje místo je oněch 300 km daleko, takže budu začínat od nuly. Což se 3 dětmi a bez hlídání a se sníženým sebevědomím po tolika letech doma, nebude žádnej med. Ale doufám, že to bude dobré