Servis od prarodičů za cenu nesvobody

Hezký den, nebudu tady rozvádět detaily, ale v podstatě mám jednoduchou otázku, čemu byste dali přednost?

1. Servis, velká pomoc prarodičů, ale nesvoboda:

Máme hlídání od fajn babičky, ochotné, dostupné téměř kdykoli. Vezme si i všechny děti, přes noc, na víkend, denně je doprovází ze školy, zásobuje rodinu (někdy nevyžádanou) "potravinovou pomocí", dětem se věnuje, čtejim, doprovází na kroužky.....ALE za to se velice montuje rodině do života, snaží se rozhodovat za rodiče a přesvědčuje je o chybnosti jejich názorů, vyzvídá od dětí, vnucuje jim své názory (často odlišné od rodičů), dává nevyžádané rady a očekává za to vděk.

2. Svoboda, odstřižení pupeční šňůry, ale všechno už je jen na nás, a zmrazí se vztahy s prarodiči:

Budeme mít čtyři děti, čeká nás logisticky náročné přesouvání se do škol a na kroužky s dětmi, které mají každé jiné potřeby a potřebují jiné načasování aktivit (čertsvé miminko, 2 roky, 5 let, 7 let). Takže bude třeba najít paní na hlídání. Babi se urazí a už s námi nepromluví, že dáme děti na starost cizí osobě, když ona je ochotná se o svá vnoučata postarat.


Mě z toho poslední dobou jednoznačně vychází varianta 2, i když jsem teď před porodem vyřízená a po něm (císař) budu ještě víc, Ale představa, že konečně přestaneme být "dětmi, co všechno odkývou a dostanou za to pohlazení po hlavě" je víc než lákavá.