Re: moje zážitky coby vyučujcí jsou tristní

To máš pravdu, že to tak je. Na ZŠ dokonce ti jedinci, kterým se nad textem nechtělo přemýšlět (záměrně nepíšu blbí, protože to ani nebyli) se byli schopni zeptat: a to si máme podtrhnout rovně nebo vlnkovatě??
Určitě není dobré pořád diktovat, děti by se od začátku školní docházky měly učit tak, aby si uměly ten výtah udělat, takhle fakt lidi na střední tlačí učitele do diktování, protože jsou zoufalí a bez diktování jsou ztracení. Pak stačí se např. nad definicí zamyslet a člověk zjistí, že by to vlastně vymyslel sám, akorát že je pohodlnější si to bezmyšlenkovitě napsat. Druhá strana mince jsou ovšem učitelé, kteří při zkoušení dají horší známku, protože ,, já jsem vám nadiktoval, že šla se psem na vycházku a vy jste mi řekl, že na procházku šla se psem! " prostě někteří učitelé to musejí mít slovo od slova přesně tak, jak to nadiktovali, i když význam zůstává stejný. Ale není se čemu moc divit, takový učitel třeba ani nezažil nic jiného než diktování a diktování a žádnou snahu o samostatné myšlení nikdy projevit nemusel.