Re: Zkušenosti z chirurgie

Marto
když bych byla jako doprovod a né jako vytřepaný pacient, tak se ozvu, ale ve chvíli když máš bolesti, přemýšlíš co bude dál tak nemáš sílu a ani odvahu se s někým dohadovat. Vybavila se mi taky jedna zkušenost/bylo jich mnohem více/ se zdravotníky. Mojí mamince museli dát kardiostimulátor, který ale během půl roku přestal fungovat a musela na operaci znovu. Ten druhý jí vydržel rok a navíc nebylo žádné zlepšení zdravotního stavu. Tak lékaři usoudili že ho už nebudou znovu dávat.Před operací mamince nechali podepsat papír jestli souhlasí s přítomností mediků při operaci. Nesouhlasila. Operaci ji prováděli jen s místním umrtvením a tak slyšela vše co se dělo. Např. jak lékař říká MEDIKOVI musíš s těma hadičkama pořádně škubnout ať tam nzůstanou - zůstaly a tak hadičky stočili a zašili.Jelikož maminka byla drobounká bez gramu špeku tak ty hadičky bylo vidět. Asi za měsíc v neděli ke mně přišla maminka a říká podívej co se mi stalo. Málem jsem sebou sekla - ty hadičky ji vylezly ven. Honem jsem přežehlila kapesník přiložila na tu ránu a volala do nemocnice. Tam si mně u telefonu předávali jako horký brambor/bylo tam plno smíchu tak jsem je asi vyrušila/ až se mně konečně ujala jedna sestra. Když jsem ji vylíčila co se stalo tak mi řekla, že dneska je neděle neví kde je doktor tak ať ji na to dáme něco sterilního a přijedeme v pondělí. To už jsem teda začala být nepříjemná. No nakonec jsme tam maminku dovezli i s tím že manžel už vypil pivo, ale se kterou sestrou jsem mluvila už jsem se nedopátrala. Můj závěr je ten , že vše je o lidech - doktor na příjmu i sestřičky které se o maminku starali po další operaci byli naopak skvělí.