Tak jsme se zase pohádali....já nevím kam s tím jít. Našim nic říct nemůžu...Ani nevím jak začít, jelikož to je dost komplikované. Pokusím se to nějak nastínit.
S mým přítelem jsme spolu už nějakej ten rok a právě čekáme druhé miminko. Taže vztah máme opravdu v pohodě, nehádáme se nějak vážně, ale třebas kvůli hlouposti, ale to nás rychle opustí, tedy až na jednu větší věc... Bohužel když příjde na mou sestru tak je to fakt těžké. MM je policajt, moje setra je 17letá pubertální a nevycválaná holka stýkající se s pochybnými lidmi(feťáky a krmiminálníky) Takže asi chápete proč je tady toto tak ostrý. Mezi námi je velký věkový rozdíl, takže jsme cestu k sobě nikdy nenašli (ona v pubertě a já už měla dítko). Se setrou se nestýkám. Pokud jo tak to bylo většinou v konfliktní situaci. Když jí řeší policajti, tak to víme hned z první ruky..bohužel můj pak poslouchá, proč se víc nedrží zkrátka nebo nějaké hloupé narážky...no a já si to pak slíznu celé. Mí rodiče jsou z ní už fakt na prášky. Ona je nezvladatelná, docházeli s ní k psychologovi, nechali jí zavřít na psychinu, ale všechno bezvýsledně. Domácí vězení taky neprošlo, prostě se zbalila a odešla a vrátila se až když chtěla. Taťka je hodně pracující a nevidí to asi. Máti jí pustí a asi i věří, že seká latinu ikdyž to tak prostě není. Já se s ní nechci stýkat a ani nechci aby se s ní stýkala má dcerka. Viděla jsem s kým se stýká a to je fakt o strach, že by si mohla přinést nějakou nemoc či breberku. Však vidíte feťáky jak vypadají...bohužel moje máti vůbec nereáguje, když jsem řekla, že si nepřeju aby se stýkala s malou tak se akorát rozčílila co s ní furt dělám, že já taky nebyla dokonalá...ona za mnou stála a já jen kopu kolem sebe. Bohužel asi to není fér, ale radši se postavím za mého chlapa než za sestru. Nenechám si rozbít fungující vztah jen kvůli toho, že moje setra nenašla ještě rozumnou cestu životem. Teď když čekáme to druhé tak to bude ještě těžší, můj si prostě nepřeje aby jsme se už stýkali, jelikož to je fakt o průser. Bohužel víme, že je pod dohledem kriminálky a tím, že bych se sní stýkala, tak se může i stát, že můj může přijít o práci nebo ho dokonce nemusí vzít do specializované složky či nemusí postoupit dál ve své kariéře. Bavili jsme se s jedním policejním psychologem a to úplně z jiného města a ten právě varoval před stýkáním se s problémovou osobou a to že i on si prožil a kamarádkou svého syna. No završil to tím, že je skoro lepší vyměnit partnerku,a le toto fakt neplánujeme. Svatbu kterou jsem očekávala se asi konat taky nebude..nedokážu si představit říct našim, že tam nechci svou sestru.
Jsem fakt bezradná. Asi jsem z toho udělala pěkný guláš, ale nevím jak to popsat...
Neřeším kde se stala chyba...bohužel toto je vždycky v rodičích, že dítěti umožní a povolí větší volnost než by dítě mělo. Ono ani není z toho východisko. Mí rodiče, spíš moje máti mého chlapa nemusí, právě proto, že sestru několikrát chytil a dostala i kolikrát pokutu. Vrchol všeho bylo, když jí chytili revizoři v autobuse bez lístků a ona na ně sprostě nadávala, takže byla přivolaná hlídka...ona že se nebude bavit ani sněma a že se bude bavit pouze s mým mužem. Dokážete si představit, jak vypěnil když poslouchal jak kolegové si dělaj srandu co to zase vyváděla. Je to fakt na ostudu a jen o nervy...
Našim jsem volala pokaždé když se něco stalo, bohužel ona to vždycky uhrála či ulhala do kouta, že jsou proti ní a jen si vymýšlejí...
Asi jsem se potřebovala vypsat a s někým se podělit o svou starost jelikož s nikým jiným to rozebrat nemůžu
Díky za pochopení a hlavně nezlobte se za tak dlouhý trochu zamotaný román