Re: Oslovovani rodinnych prislusniku

tchánovi říkám - vlastně neříkám, když už musím oslovit, tak pane a následuje příjmení. on mi vyká a říká mi jménem. tchýně - to je případ sám o sobě - neoslovuji ji přímo nijak, mám s tím problém, netykám jí, jménem tudíž ne, příjmením je to těžký, ona sama v tom má bordel a maminko mi nejde přes pusu. otčímovi přítele i přes to, že chce abych tykala, vykám a taky neoslovuju. divný, co? jsme spolu 4 roky a krom otčíma, když byl nametený jak sud, mi tykání nenabídl, tchýně i otčím mi tykají, ten tchán teda vyká a u něj bych asi nesnesla tykání. přítel si s mým tátou tyká, s mámou tyká, mamce říká mámo, nebo ze srandy matko rodu. on má s mojí rodinou lešpí vztahy, než já s jeho