Re: Kam až může státní správa zajít v chování k zaměstnancům?

Pracovala jsem v nákupním centru v jednom obchodě s knížkama, toaleťáky jsme si tam nekupovali, páč jsme museli využívat veřejné záchody Vodu si každý kupoval za své. Věci ke kancelářským činnostem a k uklízení jsme si směli za firemní peníze koupit jednou měsíčně - na jeden účet do 200 Kč, takže když už to na konci měsíce nebylo, opět se to kupovalo ze svého.

Pak jsem pracovala v jiné firmě, toaleťáky, kancelářské potřeby, kafe, věci k uklízení atd. - to se všechno kupovalo z dýžek. Vodu jsme pili z kohoutků nebo kdo chtěl, tak si nosil vlastní. Na těch dýžkách se i dost vydělalo, bylo to tak 500 Kč denně (pro všechny dohromady, pracovalo nás tam asi 5). Měli jsme stravenky a vedle vegetariánskou bio restauraci, takže jsem mohla chodit na normální oběd (což byla a asi i bude moje jediná práce).

Teď pracuju ve školství. Máme uklízečku, jaké štěstí, takže věci k úklidu nemusím konečně řešit, kancelářské potřeby si koupím a nechám proplatit nebo řeknu, co potřebuju, naší školnici a ona to zařídí. K pití máme celodenně k dispozici sladký čaj, což nepiju a voda z kohoutku mi přijde hnusná, takže si nosím vlastní. Oběd stojí asi tak 10-15 Kč, ale obědy jsou tak strašné, že bych si radši zaplatila za stovku něco normálního.