Ažur nevím, kolik Ti je, ale podle věku dětí budeš mladá
, pamatuju se, že jsem se roky nesmála, když jsem ještě byla s manželem, nejenom že jsme neměli peníze, ale navíc jsme měli velké problémy mezi sebou, navíc on hodně peněz "vyhodil oknem" , rozešla jsem se s ním a pka jsem ještě dlouho žila v pocitu marnosti .... všechno přešlo. Co mi hodně moc pomohlo, byla rada - každé ráno se na sebe usměj do zrcadla, pochval se, za to, jak vypadáš, za to, co zvládneš, a to, jak se hezky staráš o děti, jak jsi šikovná. Budeš sama spokojenější se sebou a ve finále budou spokojenější i lidi kolem Tebe, protože pokud je všude kolem jen negace, tak se to pořád vrací dokola a někdo je třeba, aby to přerušil. A tím spokojenectvím sama se sbou to může být první krok. Jak to píšeš, jste zdraví, zkus třeba i v duchu poděkovat, že to tak je ... Hele peníze jsou důležitý, ne že ne, ale dá se být spokojený i když jich není tolik, kolik by člověk chtěl. Dležitý je, abych jich měl tolik, kolik nutně potřebuje na poplacení nezbytných věcí. Ostatní se dá buď zařídit tak, aby člověk nebyl zpruzený, že nejede k moři - prostě pojede k místnímu písáku a tam bude lenošit až do večera ( já to tak dělala třeba). A uvidíš, že pokud budeš věci brát spíš s nadhledem ( dá se to naučit), tak se to postupně změní a budete spokojenější a tím se postupně dopracujete i k tomu, že se bude dařit dobře, opravdu je hlavní, abyste byli zdraví a měli se rádi. Ono by člověk chtěl všechno HNED, ale prostě na to není nárok a osobně se mi fakt osvědčilo se dívat raději tam, kde se mají hůř, protože jsem pak spokojená, že já se mám líp než se dívat k sousedům, kde se mají líp a já byla zpruzená, že se taky tak nemám.