Re: Jak na "zlé" dítě?

Moje nejstarší dcera měla asi něco podobného, ale díky pochopení rodiny vše zvládla a nyní je matkou malého synka a velmi dobře se o něj stará a funguje, vyučila se prodavačkou a byla velmi oblíbená, ráda každému vyšla vstříc, prodávala maso.
Ohledně těch krádeží, tak musím říct, že já tady v obchodě informovala prodavačky, že by se to mohlo stát a ať mi případně řeknou, ovšem nestalo se tak a ani ve škole. Určitě se to musí řešit ať je to u jakéhokoliv dítěte, nemůže se to tolerovat, musí mít stanovené hranice. Dcera začíná spíš až v těch 15 letech mluvit občas sprostě, až jsem se divila, že nezačala dřív, tyto děti jsou velmi chytlavé na nevhodné chování. Jak tady někdo psal o tom chlapci co prováděl nějaké takové činnosti, nechci se ho zastávat to určitě ne, ale někde to viděl a už to prostě je, nyní záleží na rodičích a i učitelích a případně psychiatrovi jak s tím dál. Jestli měl TS tak to je ještě těžší, oni chtějí říct dobrý den a vypadne z nich nějaké sprosté slovo. V případě mé dcery se velmi osvědčilo ji brát jako rovnocenýho partnera a vždy to zabralo. Ona měla problém, že děti občas kousla a nebylo možné to nějak vyřešit a tak na základě doporučení psychiatra jsem se snížila k tomu, že jsem ji to udělala taky a přestala. Ona je velmi citlivá a velmi ráda pomůže slabším, ale nemá ráda když ji někdo dává najevo, že je trochu jiná. vše je prostě o nějaké toleranci a musím říct, že nyní s dětmi co chodila dřív do školy si píše na FB nebo chodí ven a funguje to a už ji berou. Také musím říct, že většinou vysloveně sprostě mluví děti těžce mentálně postižené a dávají tím najevo nějakou nespokojenost, kterou nejsou schopni vyjádřit slovně.