Jak zvládáte krotit své ambice?

Je pro vás úspěch v práci důležitý víc než finanční odměna? Jak se zvládáte krotit v situaci, kdy je pro vás pracovní úspěch opravdu důležitý, aby jste nepracovali moc. Dokážete udržet míru pracovní angažovanosti pokud dostanete k ní od partnera prostor?
O co mi jde. Manželka na RD postupně nabírá "pracovní" úvazky a začínam mít pocit, že je to až nezdravé. Předem upozorňuji, že při nich nejde ani náhodou primárně o finance. Zvládaly jsme i když byla jen na RD a velká část prací je "dobrovolná". Postupně nabrala angažmá, řiditelky MC s několika zaměstnanci. V vedení místní radnice. Obě spíš neplacené, než placené funkce, ale to je jedno no a teď k tomu funkci ve vedení místní ZŠ spojené s MŠ k tomu vždy pracovala externě pro Střední školu z které má RD. Výsledek je, že když jsem odjel s dětmi na víkend, aby si odpočinula před školním rokem, tak víkend strávila kompletně prací. Tento týden v Pondělí vyzvedla děti v 17:00 (byla dohoda s pani na hlídání, že potřebuje děti předat co nejdřív??) v úterý v 19:30 (já byl pryč) včera přišla o půlnoci, dneska ji nemáme čekat dřív než v 19:00...
Přitom sama má pocit, že je to špatně a tvrdí, že se to setřepe a bude to lepší, ale to tvrdila před volbamí, že po volbách to bude lepší, že to bude lepší, až se odevzdají projekty za vesnici, až začnou prázdniny a zatím jen intenzita jejího nasazení narůstá. Dá se s tím nějak bojovat bez toho, abych ji do něčeho tlačil něco zakazoval? Existuje nějaký bod kdy jsou ambice naplněny? Ptám se hlavně těch ambiciozních, pokud tu nějaká taková je a zrovna nepracuje. Jak moc by jste museli pracovat aby, vás to přestalo bavit? Manželku práce evidentně baví a tvrdí mi, že se ji ještě nestalo, že by se do ní, na ní netěšila.