Chceme domů - je to moudré?

podle meho muze jsem se asi zblaznila - podle me mamci a tety jsem asi dobrodruh - podle sebe jsem "zoufala" ( a nejsem sama)....

doma delame jadro - vse si delame samotny - kvuli financim.... ted jsme ve fazi vyzdeno a natazena elektrina - a ted uz jsou na rade odpady a roztah vody....

ja s detma bydlim chvilku u mamci a chvilku u tchyne - ale prijdu si jak kocovnik - a nejsem sama prijdou si tak i deti.... trva to uz mesic - a manzel pocita ze do vanoc by to mohlo byt.... coz je sileny....

deti kazdy den jezdi do skolky - vstavaj v 6 aby stihly se nasnidat - oblect a cesta do skolky pres celou Prahu ( MHD) - stejne pak ke skolce v pul 9 bezime - protoze nestihame....pak ja do prace..... vyzvednou je nekdy babicky - nekdy ja az prijdu z prace....

a dnes kdyz tu sedim tak me napadlo se sem vratit.... vim ze by to pomohlo detem ( casto plakaj ze chtej domu).... proste chci pockat az se natahne voda a odpad - dam si na myti nadobi mycku - misto kuchynskych skrinek pouziju jidelni stul - a komodu.... na vareni mam indukcni varic, rychlovarnou konvici, mikrovlnku, parni hrnec, na WC mame z chaty zachudek.... na myti bych koupila umelohmotnou vanicku.... vodu muzu brat ze stoupacek....loznici a detsky pokoj mame volny - takze spat by se dalo taky.... a obyvak - na sedacku bych hodila potah a jedlo by se u konferencniho stolku...

a zilo by se tu - a i pracovalo na koupelne....

myslite ze blbnu a mam poslechnout manzela a jeste zit jak kocovnik s detma????????? ze mam vydrzet a detem to nejak vysvetlit?????

a nebo do toho jit???? ja vim ze tak zit dokazu ( uz jsem to zazila v prvnim byte) a verim ze deti jsou do nepohody a zvladnou to taky...

co by jste udelali vy??

ja chci domuuu a deti uz taky - co delat???