Re: taková normální prokrastinace jedné matky

žejo, taky někdy odkládám a odkládám, svědomí mě hryzá a pak když se teda už k tomu dokopu, zjišťuju že to fakt bylo "mnoho povyku pro nic" - věc rychle hotová a šmytec.
Já krom "intelektuální práce" (jak to tu někdo krásně nazval - tj. obvykle psaní seminárek a nyní i bakalářky) odkládám hlavně rozhodnutí. Nějak jsem v tomhle zacyklená. Přitom to umím, udělat radikální řez, rozhodnout se z minuty na minutu, obvykle to bývá úspěšné, nebo se sice změní cíl ale i tak je to fajn. Někdy prostě sedím jak pecka a říkám si "to nedokážu" no a samozřejmě to tudíž neudělám tj. nedokážu.... A jsem na sebe naštvaná.

Dle Fly-lady jsem se taky snažila řídit, jediné co zvládám "a load a day" - tj. naládovat ráno pračku (to že ji občas nestihnu pověsit a žehlení odkládám i týden či dva je jiná věc), "hot spot" - někdy, ale to už musí být ten spot tak hrozně hot že víc už to nejde (obvykle můj pc stůl a vrchní deska botníku - tam se hromadí až neuvěřitelná směs věcí), no a když se dokopu k "antiprokrastination day" tak se cítím jako vítěz klidně na celý měsíc.