Re: děti a sport

Terapeu, jsme na tom podobně. Se všemi sporty jsme pomaloučku, opravdu hodně pomaloučku začali ve 4 a doteď (taky 6 let) pořád jen slyším "mami, drž mě". Obzvášť u kola mě to mrzí, začali jsme odrážedlem, pak normální kolo s držením na tyči, ale pořád nějak padá a bojí se. Tak poslední fáze je, že jsme rezignovali a nasadili kolečka. A doufáme, že další léto už to přijde

Jakžtakž nám jdou jen lyže, na kterých by mi zrovna až tak nesešlo, protože na hory jedeme většinou jen jednou za rok. To jsou paradoxy