Re: Jak moc patříte do své rodiny

Ahoj, mám podobné pocity, ale je to spíš mojí chybou, nerozumím si s rodinou, hlavně s matkou. Vůbec je nevyhledávám a jasně jim dávám najevo, že netoužím o jejich přítomnost. Maximálně jim volám k narozeninám. Občas komunikuju s mladším brachou, ten se jako jediný zdá aspon trochu normální z celé naší šílené rodiny. Mám už ted svojí rodinu, úžasného manžela a dvě děti, ale občas mám strašné pocity, kdybych o ně měla přijít, že už nikoho jiného nemám. Nevím čím to je, ale opravdu si vůbec nerozumím s mojí rodinou, jako bych k nim nepatřila. Už od 17 let jsem z domova a vždycky jsem se snažila, abych se tam nemusela vrátit a to my nic strašného neudělali. Trápí mě to a mám výčitky, když vidím jak ostatní rodiny fungují a jsou rádi, že jsou spolu. U mě je to přesně naopak, každá nucená návštěva o Vánocích je pro mě za trest.