Má dcerka, brzy 5 let, totálně ignoruje nějaký řád v uklízení. Uklízí po dlooooouhé době, obvykle stylem "někam to schovat", tedy v šuplících jsou po "úklidu" i hračky a všechno možné. Už jsem zkoušela:
- neuklizené věci půjdou do smetí - výsledek: že ji to nevadí, věci šly do koše, v noci putovaly zabalené do tašky do skříně, nevěděla o tom, stejně už se po nich neptala. nefunguje.
- zákaz činností - není tv, není notebook (nebo cokoliv jiného) do té doby, než se uklidí - výsledek - televize ji nechybí, notebook neláká, hraje si jinak. nefunguje.
- nekoupení oblíbených věcí, pokud si neuklidí. - výsledek - nevadí ji to, sice v obchodě prohodí, že by to chtěla, pokud povím, že ne, a že ví proč, neprotestuje. nefunguje.
- uklízení spolu, nebo že začnu já. výsledek - začnu já, dcerka si po pěti minutách jde kreslit, nebo cokoliv, na dotaz, proč řekne, že je to už uklizené. nefunguje.
- odměny za úklid. výsledek - do teď leží tyčinka s kočičkou v ledničce. nefunguje.
- plácnutí (i když malé, přes ruku, neplácám) - nefunguje.
- řvaní - nepomáhá. když už ji doženu aspoňk náznaku k úklidu (týká se malého "bince" ne tak už velkého, začnese vztekat, ať ji jdu pomoct, vracíme se zpě o tři body víš - začnu já, ona si jde kreslit). nefunguje.
jsem totálně zoufalá. sekla jsem se. sekla jsem se před třemi dny. pokud chce nějaké oblečení, musí si ho v pokoji najít sama. před třemi dny vyházela oblečení po zemi, dala si ho na zem jako koberec, polštářky, peřiny taky... deky jsem, stejně jako peřiny a polštářky uklidila, nemá to být nv zemi. dělá cokoliv jinačího, i když ji povím, že si má uklízet. slíbí, že ano, potom si jde malovat. jinak poslouchá, tedy v mezích, není nějaká neposlušná nebo tak, prostě normální dítě. jen jsem už abnormálně zoufalá. nehodlám to už uklízet pokud vidím, že nehne ani prstem. tak to vypadá po třech dnech jejího "uklízení" (nechci ji nijak shazovat tím, že ukážu ten binec, ale je to pro pochopení mého zoufalství, fakt už nevím, cítím se, že jsem jako rodič totálně selhala):