Re: Ahojky

Jo, jo, vím "o čem" mluvíš..
Já už jsem byla jednou v životě v situaci, kdy mi bylo opravdu zle a nevěděla jsem kudy kam, ale nejednalo se o rozchod, ale také partnerský problém..

Víš, já se právě bojím, že fakt, že se mi něco takového přihodilo - ten šok po letech.. s kým vlastně žiju/žila, no, zkrátka, že to úplně nevyloučí možnost, že mi to stane znovu A to nemluvím o tom, že už teď se bojím, jak budu v budoucnu opratrná, přeopatrná a nevěříci a že se tento můj postoj, který nedokážu změnit, může projevit na budoucím vztahu A ještě k tomu mám dítě, takže bojím, bojím.. jak dokážu věřit.

Vnitřní klid snažím zachovávat, ale pocity přicházejí ve vlnách, úplně neočekávaně a očekávaně se vrací, jitří vzpomínka, drobnost, někoho potkám ve dvojici za ruku, tatínek s kočárkem