Jak jste se cítili při stěhování?

Rozhodla jsem se, tedy i s dcerkou, že se přestěhujeme do bytu, který je finančně dostupný (výměnou+doplatek). Už jsme se moooooockrát v životě stěhovala, ale teď to je jiné. Žijeme teď v bytě po mamince, která v lednu zemřela. a mám takové citové dilema- opustit byt, který znám už 23 let, ve kterém jsem bydlela jaako malá, jako puberťačka, potom mamka sama.... bude mi ten byt chybět, moc, ale na druhé straně nevím, jak dlouho bych vydržela tady, maminka mi moc chybí, víceméně předstírám, že šla jen na dovču, tak se mi to daří zvládat (má tu své věci apod.) Mám prostě strach jít do nového bytu, ale je větší, prostornější, hned přes ulici, takže vlastně jen pár metrů. ale mám zároveň strach se odsud odstěhovat. byla jste některá v této situaci? jak jste se cítili po přstěhování? nebo jste to vzdali a raději bydleli tam, kde někdo chybí?