Re: Nezvládám syna 2 roky

Problém není určitě ve hře s ostatními dětmi,ale v agresivitě chlapečka. A také v tom, že je nebezpečné sobě samotnému a i okolním dětem. Myslím, že by bylo na místě se dětí nějakoud obu stranit úplně. Třeba na pár měsíců. Měla jsem doma něco podobného a mezi děti jsem raději moc nechodila. Vlastně vůbec mezi lidi. Například do obchodu to moc nešlo chodit. Vztekání, agrese, plácání nezabíralo....nakonec jsem skonšila na psychiatrii. Paní dr.nám doporučila sirup Sedalia. Je to přírodní sirup, nějaké homeopatikum. Nevím, zda to bylo tím, ale syn po krátké době začal více komunikovat a vnímat a ve vývoji šel strašně dopředu. Ne vším, ale co se týše komunikace a chápání, tak to bylo oproti mému druhému synovi, kterému jsou teď dva, úplný rozdíl. Každopádně při vzteku, pokud dítě reaguje na to, co říkáte, je dobré odvést so nejdřív pozornost, čímkoli. Třeba ukázat éro na nebi, nebo úplně cokoli. To nám docela zabíralo /ovšem u druhého skoro ne, ten mě totiž ignoruje :-D/. Při agresivitě odvést dítě ihned pryč a už se buď nevracet, nebo to ještě jednou vyzkoušet a když to nezabere, tak raději nevystavovat dítě ostatním, kterým by mohlo být ublíženo. Prostě to nelámat přes koleno a hrát si s dítětem sama. A nebít, to stejně nikam nevede. Zkusit třeba sprchu studenou, což u nás nemělo efekt, a nebo někam izolovat. Do pokojíku, do spíže. A uvidíte, jestli se dítě dokáže uklidnit. Může to trvat strašně dlouho a je fakt, že to na druhou stranu může vyvolat jiné psych.problémy, ale tohle mi bylo řečeno na psychiatrii. Je dobré si uvědomist, že tohle všechno nezabere hned, a možná ani za rok, jsou to spíš rady, co dělat a čemu se vyhnout. Později je dobrí afektům předcházet, jako třeba když víte, že se dítě bdue vztekat, když mu někdo vezme hračku, tak radši odejít...a zbytečně neprotahovat to vtekání. Jakmile to začne, tak čapnout dítě a někam odnést, Daleko. Ven z krámu, pryč z hřiště....prostě daleko. A tam mu to zkusit vysvětlit a pak už o tom nemluvit. Můj syn se prakticky uklidnil až te v druhé třídě. Přeju nervy maminkám,c o mají takové potíže. Mimo jiné tám myslím i sebe, protože s mým druhým synem si také nevím rady, protože ten narozdíl od prvního, tkerý byl sice agresivní vztekloun, uměl vnímat, co mu říkám :-D