Re: Thomas Moore: Temné noci duše

Hroudo,
mně Líza tuhle knížku přǐmo naordinovala. Ale ne na depresi, nýbrž na to, co jsem popisovala výše - na mé neustálé snahy o racionální a jednoznačné "řešení a vyřešení". Mně se na té knize právě líbí, že je to jakoby "o všem", no však lidská duše je o tom samém.
Ale Pampela to napsala moc dobře - tohle je hodně individuální, co jednoho osloví, druhému může připadat banální, až plytké. Někdo má rád Coehla, jiný Tajemství, další zas Tři dohody... Na všem z toho asi něco je, i kdyź mně není jasné, co přesně