Re: Jak pomoci nemocné mamce bydlící stovky kilometrů ode mě

Zulajdo,

možná to bude znít hnusně, ale prioritou je teď Tvoje nová rodina a Tvé dítě, které potřebuje pomoci. Tím nemyslím, aby ses na maminku vykašlala, ale jak už Ti tu radily holky, nenech se převálcovat.

S tím doprovodem - nevím, nakolik je pro Tebe reálné zajišťovat (nebo aspoň občas to zajistit) osobně, vzhledem ke vzdálenosti to určitě asi nepůjde pokaždé. Šlo by se domluvit s někým v okolí Tvé maminky, třeba s nějakou důchodkyní nebo sousedem, že bys mu zaplatila, aby maminku občas odvezl?

Bratři by tedy potřebovali pořádně zvětřit přece je nemyslitelné, hnusné, sobecké, aby se na mámu úplně vykašlali a přehodili to všechno na Tebe!

Navíc jsou-li vztahy chladné a maminka má nešťastnou povahu, jak popisuješ, tak se bohužel asi nevyhneš tomu, aby ses nedostala do situace, kdy Ti ta či ona strana bude něco vyčítat. To je pak strašlivě těžké, ale když budeš mít pocit, že jsi udělala svou pomyslnou "třetinu", tak by sis mohla říct, že ty výčitky jsou neoprávněné - jak Ti někdo nemůže vyčítat, že jsi neutáhla ty zbývající dvě za bratry, kteří se na svou povinnost vykašlali.

Optimální ve fungující rodině by bylo se asi sejít s bratry a domluvit se, jakou pomoc kdo můžete poskytnout. To ve Vašem případě bude asi těžké. Takže bych asi začala tím, že bych se domluvila s manželem, jakou pomoc byste byli schopni poskytnout, a potom se v tom duchu domluvit s maminkou.

A kdyby Tě měly někdy přepadnout výčitky (ať už od maminky, bratrů nebo sama od sebe), tak si prosím pamatuj, že i v takovéhle situaci by ten, komu se má pomáhat, měl s těmi pomáhajícími spolupracovat (tedy pokud není duševně úplně mimo) a i tak je to náročné. Pokud nebude maminka ochotna spolupracovat a domlouvat se na kompromisech, tak se jí té péče bohužel logicky dostane méně a nebudeš to Ty, komu by se to mělo vyčítat.