Re: přiměřenost trestů

Možná bych reagovala podobně. Ale spíš bych nevyužila "jednu co přiletěla", ale třeba odebrala nějakou věc, kterou má dítě rádo (nebo zákaz nebo odvedení na hanbu a tam nějakou dobu ignorace - zase stačí většinou chvíli). Stačí na chvíli, aby si užilo té "bolesti" - k vysvětlení, jak mohou být některé věci nepříjemné (a že není na místě se smát). Jinak ale já jsem na ty přidrzlosti od dětí dost citlivá, takže jakkoli nastává situace podobná, tak a) děti se v takové situaci určitě nesmějí a b) já nahlas brblám na juniora, čímž oni pochopí, že se nezlobím na ně. Prostě už dávno vědí, co je u nás přes čáru, ale děti mám už větší (od 4,5 do 12), tak mají trochu rozum. Ale občas mi ruka uletí, tuto jsem plácla 12letého přes zadek jak malého haranta, ptž mě neskutečně vytočil. Je šílený bordelář a založil mobil a nechal ho vybít (čímž nešel prozvonit). Tím se prohledával barák (celkem velký) a já s břichem sotva se valící jsem fakt dštila síru . To jsem nebyla schopná ustát s gracií a v klidu .